RED - CZ

RED - 66. díl

Z POHLEDU HARRYHO

„Jak ses mohl zřídit takhle v poledne?" Slyším Donnu, jak pindá z kuchyně. Protočím oči a hadr, který mi dala na čelo, si otočím na druhou stranu a položím zpátky. Neodpovím jí, pouze zabručím, jelikož nemám sílu mluvit.

„Kdybych věděla, že tě najdu takhle, tak ani nepřijdu. Proč ses musel tak vožrat, Stylesi?" Její hlas se ozývá z bližší vzdálenosti, ale přijde mi, jako by na mě volala z dálky. Otevřu jedno oko a uvidím jí, jak sedí na kraji pohovky a dívá se na mě. V ruce drží skleničku s něčím průhledným. Předpokládám, že vodka v tom asi nebude. Kurva, tohle jsem nezvládl. Je mi zkurveně špatně.

„Bylo by dobrý, kdybys vstal a napil se." Zvedá na mě obočí a napřáhne ruku se sklenicí ke mně. Zamračím se.

„Co je to?" řeknu ztěžka a pomalu se začnu zvedat, abych si to tady celý nepoblil. Motá se mi hrozně hlava. Musím zrychleně zamrkat, protože mi přijde, že Donnu vidím rozmazaně.

„Obyčejná voda, ty chytráku s práškem na hlavu." Vezmu si od ní sklenici s vodou a do druhé ruky si vezmu prášek, který si hodím do pusy a hned ho zapíjím. Loknu si jenom trochu, jelikož mi zasraně přijde, že jsem nasáklej, jak houba a pokud bych se napil ještě víc, všechno by ze mě vyteklo. Lehám si znovu na pohovku a upravím si hadr na čele.

„Můžeš mi odpovědět, proč ses tak opil?" Naléhá na mě znovu Donna. Má štěstí, že je mi kurva špatně, jinak bych jí seřval a poslal do prdele s touhle otázkou. Nesnáším, když je někdo tak zvědavej. Otevřu oči, protože mi přijde, že když je mám zavřený, všechno se to se mnou točí ještě víc, než když je mám otevřený.

„Byl tu ten kokot, co je v mém rodném listu označenej jako otec," zamumlám a modlím se, aby mě slyšela, protože nemám sílu na to, to zopakovat. Čumím do bílého stropu a ani nemrkám. Zaslechnu povzdech.

„James si nezaslouží, abys ho takhle nazýval, Harry. Mrzí mě, že mezi vámi máte takový vztah. Snaží se to vylepšit, proč ne i ty? Dej mu šanci. Zřejmě se stydí za to, jak se o tebe celé tvé dětství nestaral a chce ti to vše vynahradit." Zadívám se na ní a doufám, že si ze mě dělá jenom prdel.

„Kurva, přestaň!" vykřiknu a v hlavě mi zatřeští. Donna ani nedutá.

„Nestojím o jeho vztah. Je mi ukradenej, jasný?" dám jí najevo, aby to už přede mnou nevytahovala.

„Fajn, ale už takhle nepij. Je mi z tebe zle." Uchechtnu se.

„Nejsi kurva moje máma," odseknu a ona zamžiká.

„Všimla jsem si na stole letenky do LA, odlítáš?" Změní téma. V jejím hlase jde znít překvapení a zvědavost. Povzdechnu si.

„Je kurva od něj. Byl to ten důvod, proč přišel. Chce, abych se vzpamatoval a dal se dohromady zase s Rosemary," podaří se mi vyslovit dlouhé souvětí. Překvapím sám sebe.

„A ty to chceš?" Proč se mě ptá na takovou debilní otázku, když se necítím kurva dobře?

„Ne," odpovím jí. Donna mlčí a jenom se na mě dívá. Vypadá, jako by nad něčím přemýšlela.

„Proč si myslím, že mi neříkáš pravdu?" Pozvednu obočí. Pomalu se posadím. Zatočí se mi hlava a tak na chvíli zavřu oči a pak je zase otevřu.

„Kurva, Donno, je mi bez ní fajn, jasný? Za víc...volal jsem jí, nedopadlo to dobře," poškrabu se ve vlasech.

„Volal si jí?" Vyjíkne překvapeně.