RED - CZ

RED - 7. díl

Vejdu do našeho bytu a jediné, co slyším, je zvuk sprchy. U Jade je normální, když se během dne vysprchuje nejméně třikrát, jelikož sama o sobě tvrdí, že její potní žlázy, díky losangeleskému počasí pracují na nejvyšší výkon, je to vtipný.
Bez toho, abych na ni čekala, až vyleze ze sprchy, zalezu do svého pokoje a automaticky si lehnu na postel. Je něco málo po čtvrté hodině, ale já jsem z toho dneška tak odrovnaná, že bude lepší, když pudu spát. Zavřu oči a usínám při vzpomínce na to, jak je u mě tak blízko, že cítím jeho vlastní dech, který voní po peprmintu. Vidím jeho oči, které se do mě propíjí, a ve kterých jsem se úplně ztratila.

Vzbudí mě hluk, který vychází z obýváku, který je zároveň spojený i s kuchyní. Náš byt je skoro kopií bytu, který měl Joye a Chandler v mém oblíbeném sitcomu Přátelé. Vlastně to byl ten hlavní důvod, proč jsme si tenhle byt koupili. Vyjdu ze svého pokoje a uvidím Jade, jak běhá po obýváku se smetákem v ruce.
„Můžeš mi říct, co děláš..." podívám se na hodiny na stěně. „v půl šesté ráno?!"
Skoro se mi zastaví srdce, když uvidím, kolik je teprve hodin. Poškrabu se na hlavě.
„Promiň, ale nehodlám žít v bytě, kde je i velká krysa, snažím se jí už 20 minut zabít." Vytřeštím oči.
"Cože? Krysa?" vyjeknu a vyskočím na konferenční stolek.
„Mám to pod kontrolou, neboj se." Dá koště nad hlavu a začne s ním mávat mým směrem.
„Jo, dobře. Jen se toho už zbav!" přikážu jí a stále stojím na stolku. Nesnáším krysy a už vůbec nechápu, kde se tady sakra vzala? Jade najednou vykřikne.
„Mám jí!" Začne výskat radostí. Vezme krabici od bot, která se válela na zemi a já se trochu nahnu, abych se podívala dovnitř. Dobře, slovo krysa bylo trochu unáhlené. V krabici se zmateně pohybuje malá šedivá myš.
„Fajn, teď to odnes ven." Řekne mi.
„Proč já? Tys jí dostala do tý krabice." zamračím se.
„No, teď je řada na tobě." Podá mi krabici, ošiji se. Naštvaně vezmu krabici z jejích ruk a v tom oblečení, ve kterém jsem včera byla a usnula, vyjdu z bytu.

Držím krabici s nataženýma rukama, jestli ta myš vyskočí, bude to moje smrt. Cestou nepotkávám žádné sousedy, díky bohu, bůhví, co by si o mě mysleli, kdyby mě viděli, jak jdu jako debil s krabicí před sebou, ve které je myš.
Vyjdu ze vchodu a jenom v bačkorách se vydám k popelnicím, abych naší malou kamarádku nechala na pospas osudu. Zahnu za roh ke kontejnerům.
„Tak se měj," řeknu té myši a vysypu jí opatrně z krabice od bot. Trochu uskočím, aby se náhodou nevydala ke mně, ale ona zaleze mezi popelnice, kde jsou odpadky. Uleví se mi. Otočím se k odchodu, abych si mohla, co nejdřív umýt ruce, i přes to, že jsem se té myši nedotkla, ale je to jenom pro můj lepší pocit.
Dojdu ke vchodu, nemám klíče, takže zazvoním. Hned se ozve zvuk zvonku a já rychle zapluji dovnitř.

„Tak jsme se jí zbavili." Přivítá mě Jade těmito slovy.
„Jo, nechala jsem jí u popelnic, snad se nevrátí," řeknu vyčerpaně, jako bych právě odrodila dítě. Dojdu k ledničce a plná očekávání jí otevřu. Moc v ní toho nemáme, ale přeci jenom se tady najde něco k snědku. Vyndám si jogurt a rozhodnu se nasnídat v pokoji, ne s Jade. Věnuje mi zmatený pohled.
„Hele, počkej. Co je? Jsi nějaká divná, ani ses mi včera nepochlubila, co se dělo s tím punkerem." Proč mu vůbec tak říká?
„Nic, nic zajímavého," pronesu a ona pozvedne obočí, zjevně mě teď po ránu hodlá vyslýchat. Vyskočí na kuchyňskou linku a pozoruje mě.
„Neříkej mi, že kluk jako on na tebe nic nezkusil. Možná jsem se v něm spletla, je slušnější, než jsem si myslela, že dokáže být." Kdyby jenom věděla.
„Není špatnej." Pokračuje. Nutím se, abych na ní neprotočila oči.
„Vážně se chceš o něm bavit?" zeptám se otráveně a ona kývne.
„Neříkej mi, že se ti nelíbí!" Zhrozí se a já to nevydržím a ty oči protočím.
„Jasně, že jo. Vždyť je totálně sexy, Jade. Jenže to není o kráse, chápeš? On je prostě, já nevím...magor?" Jade se začne smát.
„Takže se ti ten magor, líbí?" Tohle nikam nevede, zřejmě mě právě neposlouchala.
„Jade, líbí, nelíbí, to je úplně jedno, je na mě moc sebejistý a nevychovaný, zjevně si zapomněla na mou představu vysněného kluka." Teď protočí oči ona.
„Na to nejde zapomenout. Chceš kluka, který tě nebude chtít jenom na sex, ale zůstane přes noc, aby ti dělal polštář, a když se ráno probudíš, stále tam bude, aby ti popřál dobré ráno." Říká to s tónem sarkazmu, že já s ní vůbec ztrácím čas.
„A to on rozhodně není takový typ, takže," ušklíbnu se na ní, když to řeknu.
„Neznáš ho tak dobře, abys to mohla říct. Já tě fakt nechápu, kdybych já byla na tvém místě a kluk jako on se o mě zajímal..." zatnu čelisti.
„Ale ty nejsi na mém místě a on se o mě nezajímá, Jade. Přestaň s tím, už!" začnu na ní křičet. Překvapeně zamžiká. Nečekám na její odezvu, seberu se a odejdu do svého pokoje, kde se zamknu.
„Bože," řeknu si sama pro sebe a prohrábnu si vlasy. Tohle je k vzteku. Proč je taková? Kdyby se mnou o tom normálně mluvila, ale tímhle mě vytáčí. Jasně, že se mi líbí, ten kluk je sakra přitažlivý a ty jeho oči, roztékám se při představě na ně, ale ona neví, jak se chová, co dělá a jak mě děsí, nemůže mi ho takhle cpát, ona to prostě nechápe.
Jak se snažím sebevíc, nemůžu Harryho dostat z hlavy, ať už je to kvůli Jade, která mi ho pořád připomíná nebo moje mysl, která si pořád představuje jeho oči. On mě nutí, i když o tom sám neví, abych na něj pořád myslela. Cokoliv, co udělá nebo řekne, mě nutí nad ním přemýšlet. Nejsem do něj zabouchlá, díky bohu za to, ale lhala bych, kdybych řekla, že se mi pod kůži nedostal. A mám takový pocit, že to byl jeho plán. Dostal mě, jak sám řekl.
Ví, co má vždy říct a ta holka je hned jeho. Hold vyhrál. A já jsem kráva.
Nelíbí se mi to, ale ten kluk je sakra dobrý, co se týče namlouvání holek. Co já bych dala za jeho schopnosti, moje potící se ruce by přivítaly nějaké jeho nadání na flirtování. Dívám se na bílý strop a představuji si jeho oči. Ty jeho velké pronikavě zelené oči, které nemůžu dostat z hlavy.„To by stačilo!" okřiknu sama sebe. Nemůžu na něj myslet, nemůžu, to nejde. Prudce vstanu, až se mi z toho zamotá hlava. Musím na pláž, to je jediné místo, kde si můžu vyčistit hlavu. Je brzo, takže tam nebude tolik lidí. Obleču si legíny a košili s dlouhým rukávem, dneska nemá být tak teplé počasí, jak je v LA zvykem.