RED - CZ

RED - 73. díl

Z POHLEDU ROSEMARY

Zmocní se mě zvláštní pocit. Není to pocit výčitky toho, co hodlám udělat. Můj život jsem si vždy plánovala a představovala si ho krásně růžový, takže nelituji, že konečně chci udělat něco, co by ode mě nikdo neočekával. Ten pocit bych spíš popsala jako strach. Strach z toho, že pro mě bude těžké od něj znovu odejít a to bych pak byla sama ze sebe zklamaná. Musím jemu i sobě dokázat, že dnešní ráno nebude o ničem jiném, než jen o tom, co se mezi námi stane.

Vystoupím z auta, které jsem zaparkovala před jeho domem a neváhám, rozejdu se suverénně k domu, protože si uvědomuji kamery, které na mě míří. Vím, že mě může sledovat a nechci, aby si všiml mého váhání. Nejsem ani v půlce cesty a dveře od domu se otvírají. Harry se postaví do dveří pouze v černých trenkách, které jsou snad těsnější, než jeho běžné černé kalhoty. Přidám do kroku a snažím se pravidelně dýchat, protože se mi krev začíná v žilách vřít a mé srdce cítím až v krku.

Projede si prsty přes jeho rozcuchané vlasy a otevře dveře víc dokořán, abych mohla vejít. Ani jeden nic neřekneme. Nesměle si zuji boty a nohou je šoupnu do rohu, aby nepřekážely. Odvážím se na Harryho podívat. Sleduje mě a prsty si štípe do spodního rtu. Panenky má rozšířené a nozdry se mu roztahují, jak zrychleně zhluboka dýchá.

"Nechci kurva věřit tomu, že jsi fakt přišla." Přistoupí ke mně blíž a rozepne mi koženou bundu, kterou mám na sobě. Ani nedutám. Rozepnutou bundu mi stáhne přes ramena a pustí na zem. Navlhčím si jazykem rty, které mi vyschly z jeho blízké přítomnosti. Jeho sex- appeal je dechberoucí, až mě nutí se zamyslet nad tím, jestli je opravdový. Kdyby mě aspoň tolik nepřitahoval.

"Na čím přemýšlíš?" promluví zase po delší době, když mi přetahuje mikinu přes hlavu. Mikina končí též na zemi. Skousnu si spodní ret.

"Vadí mi, že jsi tak přitažlivý," nesměle mu odpovím a on se zasměje, čímž mi odhalí své ďolíčky na tváři. Donutí mě k úsměvu.

"Nebudu se ti za to omlouvat." Zašeptá mi těsně u mých rtů, ale nedotkne se jich.

"Sundej si to příšerný tričko." Přikáže mi a sám se pustí do mých riflí. Když si přetáhnu triko přes hlavu, střetnu se s jeho pohledem tmavě zelených očí. Polknu. Začne mi přetahovat rifle přes boky a níž.

"Ani nevíš, jak dlouho jsem na tohle čekal." Pouze kývnu, protože nejsem schopná se přinutit promluvit. Vystoupím z riflí a jsem před ním pouze ve spodním prádle, takže jsme konečně ve stejné pozici. Pohladí mě klouby prstů po tváři. Naskočí mi z jeho dotyku husí kůže. Nikdy v životě jsem necítila takovou potřebu, aby se mě někdo dotýkal.

"Nádhera." Zamumlá chraplavým hlasem, ve kterém jde slyšet touha. Jeho ruce obepnou mé boky a přitáhne si mě k jeho rozkroku. Vyjde ze mě tichý sten. Nakloní se ke mně a já čekám, co mi řekne.

"Kde chceš, abych tě opíchal, Rose?" Zalapám po dechu. Mám pusu jemně otevřenou  a nezmůžu se na slovo. Nezáleží mi kde, hlavně, že to bude. Vím, že jsem červená jako rajče, když se mu na tváři objeví vážný úšklebek. Popadne mě za ruku a vede si mě pryč. Zastavíme se u masivních dřevěných dveří od pracovny pana Stylese. Zarazím se.

"Harry?" konečně ze sebe něco vydám. Nechce doufám...zarazím se, když se dveře roztáhnou a Harry vejde. Následuji ho. Pracovna je poloprázdná a pohled mi spočine na lesklém stole, kde je pár věcí. Harry k němu přijde a jednou rukou všechno, co se na stole nacházelo, spolu s pevnou linkou, smete na zem. Odskočím a pak se zasměju.