RED - CZ

RED - 39. díl

Vylezu ze sprchového koutu a natáhnu se po velké bílé osušce, kterou mám připravenou hned po ruce. Zakryji své nahé tělo a rozejdu se k umyvadlu. Cítím, že má chůze je trochu pomalejší, než by měla být. Nepociťuji bolest, ale spíš zvláštní tlak. Donutí mě to k tomu, abych se zasmála. Začnu na sebe zírat do zrcadla a vidím, že mé tváře jsou narůžovělé. Nemůžu uvěřit, že se to stalo. Bylo to tak nečekané a bylo to naprosto jiné, než jsem očekávala. Hlavně to bylo úplně jiné, než jsem si představovala. Žádná romantika, ale bylo to spontánní a líbilo se mi to. Bylo to fantastický, tak bych to asi zakončila. Šáhnu po hřebenu, který je položený na umyvadle z mramoru a rozčešu si jím mokré vlasy. Voda přestane téct, takže je mi jasné, že je Harry též vysprchovaný. Sleduju ho skrz zrcadlo, jak vylézá ze sprchy a šahá po totožné osušce, kterou si ováže kolem pasu. „Na co tak zíráš?“ Promluví, aniž by se na mě podíval. Sklopím pohled a snažím se zakrýt potupný úsměv. Harry se ke mně rozejde a namáčkne se na mě zezadu. Jeho ruce položí na mé boky a já zakloním hlavu, abych mu mohla dát pusu. Naše vlhké rty se o sebe jemně otřou a Harry se na mě ušklíbne. „Kulečník je od teď moje nejoblíbenější věc, kurva.“ Zasměje se a já zčervenám, znovu. Otočí si mě čelem k sobě. Jeho zelené oči se do mě propalují. „Doufám, že je ti kurva jasný, že mezi námi se nic po tomhle nezmění?“ řekne klidným tónem a mě hned dochází, že to myslí tak, že mě nevyužil pouze na sex. Usměji se. „Jo, vím.“ Odkývnu mu. Odstoupí ode mne a chytne mě za ruku. „Mám hlad.“ Řekne a začne mě tahat ven z koupelny.

„Ehm.“ Odkašle si Olivia, která nenápadně postává u schodů. Kdyby nezakašlala, ani jí nezaznamenám. Všimnu si, jak je nejistá a je mi jasný, že jí muselo dojít, co jsme dělali. Najednou mi sjede pohled na to, co drží v ruce. Polije mě horko. Drží Harryho triko, které dával pode mne na kulečník. Panebože. Proč ho má v ruce? Je mi jasné, že vyděšení je zřejmé z mého výrazu a doufám, že nemá v plánu o tom mluvit. „Harry…“ začne, ale pak přestane, jakoby ztratila slova. Je mi líto, že jsme jí tak vyvedli z míry. Je mi opravdu trapně. „Tvůj otec s tebou chce mluvit.“ Najednou z ní vypadne. „Ježiši.“ Vyjde z Harryho a hlasitě vydechne. Pouští mou ruku a ani se nenamáhá obléct. Jde za ním v osušce. Přijde k Olivii a naštvaně jí vytrhne poskrvněné triko z ruky. „Tohle si kurva vezmu, jestli dovolíš!“ Zamžikám stejně jako ona a zrudnu. To neudělal, bože můj! Omluvně se na ní usměji a ona mi úsměv opětuje. Slyším, jak si Harry cestou po schodech něco mumlá a rozhodně to nejsou milá slova. Tahle situace nemohla být trapnější a on prostě přijde a ještě to zhorší, blbec! Rozhodnu se jít zpátky do koupelny, kde se chci obléct a vyfénovat si vlasy.

Z  POHLEDU HARRYHO

Co po mně může zase kurva chtít? V životě se mnou nemluvil tak často jako za uplynulých několik týdnů a možná i měsíců. Už aby vypadnul a přestal mi otravovat život. Držím si rukou osušku, protože je dost pravděpodobný, že se uvolní a já bych ukázal svýmu fotříkovi to, co on nikdy mít nebude. Nenamáhám se klepáním a rovnou suverénně vcházím do jeho přeplácané pracovny, kde to smrdí po dřevě. Najdu ho, jak sklízí věci ze svých poliček. Mile mě tím překvapí. „Jsem tady, tak co chceš?“ promluvím a tím ho vyruším. Otočí se na mě a já si všimnu, že v ruce drží rámeček s fotkou. Jsem na ní já jako malý kluk a on. Zarazím se nad tím. Ani nevím, že taková fotka existuje a už vůbec mi nejde do hlavy, proč jí má u sebe. Rozhodnu se to neřešit, stejně to na situaci nic nezmění. „Chci s tebou mluvit.“ Řekne a položí fotku na stůl, o který se opře. Tak zkurveně mě iritujou ty jeho obleky, jakoby kurva nemohl mít někdy normální oblečení. Protočím oči. Sjede si mě pohledem. „Koukám, že jste to vzali rychle.“ Naráží na to, že jsem nahý. „Závidíš?“ Pozvednu na něj obočí a úšklebek nemizí z mého obličeje. „Přestaň s tím! Chováš se dětinsky.“ Začnu se smát. „Že se chovám kurva dětinsky? Já nejsem do píči ten, kdo si myslí, že je mu pořád dvacet a může kurva balit zadaný holky a chtít s nimi šukat!“ Zvýším na něj hlas. Jestli chce, abych byl v klidu, tak ať radši drží hubu. „Uklidni se.“ Ukáže na mě a já mám, co dělat, abych se za ním nerozběh a nedal mu jednu mezi oči. „Chtěls se mnou mluvit, tak kurva mluv.“ Připomenu mu, proč jsem s ním v jedný pošahaný místnosti. „Máš ty tohle vůbec zapotřebí, Harry?“ Překříží si ruce a zaujatě mě pozoruje. Zamračím se. „Hm?“ Pozvednu na něj obočí, protože nevím, jak to myslí. „Tohle všechno. Nevím, co se stalo, že ses najednou rozhodnul mít vztah s pannou, kterou jsi v mém domě před nějakou chvílí připravil o její nevinnost a máš tu drzost přinést do mojí pracovny triko od její krve. Dokonce kvůli ní odmítáš se mnou odletět do New Yorku, dost zajímavé, nemyslíš?“ Cítím, jak to ve mně vře. „Do toho ti kurva nic není, takže se nestarej, jasný?“ Vyjedu po něm. „Dobře, tak doufám, že sis aspoň dobře zašukal, synu.“ Zatnu pěsti. Kdybych mohl a bylo to kurva možný, tak mu urvu jeho koule a pověsím si je jako suvenýr nad postel! Místo toho skousnu čelisti a snažím si zachovat chladnou hlavu. „Věř mi, že jsem si zašukal dobře.“ Odpovím mu a věnuju mu falešný úsměv. Ušklíbne se. „Odlítám do New Yorku dnes večer, kdyby tě to zajímalo. Zítra už tam mám jednání a oni mě potřebují. Olivia se o tebe postará, a abys neřekl, že jsem takový hajzl, tak mi kdykoliv dej vědět, kdybys potřeboval nějaký peníze.“ Uchechtnu se. „V životě mě nic od tebe nepotěšilo víc jako kurva tohle.“ Prohrábnu si své mokré vlasy a sleduju svého tátu, jak začne něco hledat ve svém šuplíku. „Mrzí mě, že jsme si k sobě nenašli cestu, Harry.“ Skoro zašeptá. „Mě ani ne.“ Zamumlám si pro sebe, ale doufám, že to slyšel. Nevím, co si o sobě kurva myslí. Říká takový kecy, ale přitom mi líbá holku. Kdo si kurva myslí, že je? Nikdy tu pro mě nebyl, když jsem byl zasraně malý fakan, takže od něj není zkurveně fér, aby tohle říkal. „Chci ti něco dát.“ Řekne, zatímco se pořád hrabe mezi věcmi v jeho šuplíku. „Jsi jako omalovánky, víš to?“ Zasměje se a koukne se na mě. Zatnu pěsti a nic neříkám, i když mě tak strašně sere. „Konečně.“ Přestane hledat a rozejde se ke mně s něčím, co pevně svírá v ruce. Když ke mně přijde blíž, rozeznám to, co drží. Je to přiteplený medailonek nebo jak se tomu říká. Natáhne ruku a pobídne mě, abych natáhl tu svou. Učiním tak. Vloží mi to do ruky a já ani nedutám. Co to kurva je? „Měl jsem ti to dát už dávno, nezlob se.“ Zamračím se nad jeho slovy. Stále tomu nerozumím. Prohlížím si ten náhrdelník, který vypadá staře, a převracím ho v ruce. „Otevři to.“ Pobídne mě a já po něm střelím pohledem. Vydechnu všechen vzduch z plic a udělám to, co mi řekl. Rozevřu medailonek a zatají se mi dech, když uvidím, co v něm je. Je tam fotka ženy. Hned mi dochází, kdo to je a pocítím tupou bolest. „Chtěla ti to dát pro štěstí, bohužel k tomu nedošlo a já ti to dávat nechtěl.“ Podívám se na něj a nevím, jestli mám na něj řvát nebo mu poděkovat. V tuhle chvíli, nechci ani jedno. „Je krásná.“ Místo toho řeknu. „Vždycky mi brala dech tím, jak vypadala.“ Doplní a je to snad poprvý, co spolu mluvíme normálně. „Harry?“ osloví mě a já zvednu pohled od fotky. „Musím se připravit na odjezd, takže…“ naznačuje mi tím, abych vypadnul. „Jo, jasně.“ Zakroutím hlavou a chystám se odejít, ale zarazí mě. „Dlouho se neuvidíme.“ Promluví. Rozejde se ke mně a mě hned dochází, co chce udělat. „Tak to prr, ty vole!“ Couvnu. „Máš pravdu,…to bylo naivní. - Tak se měj.“ Řekne rozhozeně a já radši odcházím. Tohle bylo kurva divný.