RED - CZ

RED - 5. díl

Ahoj :) Přidávám díl už dnes, protože nevím, kdy by se mi naskytnul čas ho přidat, protože zítra spíme ve škole atd. :D Je to takový zmatený, tak se nezlobte prosím...:P!!! :) Dejte mi vědět, co si o tom myslíte, díky :D!!!! PS: Doufám, že se brzy najdou Rarry shippeři :DD♥

Neměla jsem šanci si pořádně prohlédnout, jak to u nich doma vypadá, protože mě táhl do obýváku a přikázal mi, abych si sedla na velkou koženou sedačku a pak odešel. Všechno je tady v přírodních barvách, působí to tu útulně. Zajímalo by mě, jak vypadá zbytek domu. Třeba mají v nejvyšším patře bazén, kde Harry pořádá takové ty velké párty, kde alkohol teče proudem. Ale podle toho, jak na mě ten kluk působí, nebude moc společenský. Nemyslím si, že má moc přátel, pokud vůbec nějaké má.

„Normálně to nedělám, ale tady máš vodu, jestli máš žízeň." Ozve se jeho hlas a já se otočím. Je už oblečený, pocítím menší zklamání. Má na sobě černé rifle, které měl i v tom klubu a obyčejné bílé triko, které je na jeho těle upnuté, takže zvýrazňuje jeho vypracované tělo. Skousnu si spodní ret. „Díky," špitnu, když mi podá sklenici s vodou. Uchechtne se. Lhala bych, kdybych řekla, že se nebojím. Není to strach, co cítím, ale spíš takový respekt, který ve mně vyvolává. Sedne si na konferenční stůl naproti mně. Zadrhne se mi dech, je opravdu děsně sexy, ale nejradši bych si nafackovala za to, do jaké situace jsem se kvůli své hlouposti dostala.

„Takže Rose..." začne a sleduje mě u toho, jak piji.
„Rosemary," opravím ho, když vodu vypiji na ex. Zasměje se.
„Budu ti říkat, jak chci. Je mi u prdele, že ti to vadí, Rose." Mám chuť protočit oči, ale neudělám to. Jsem zticha a bojím se i pohnout, aby mě neseřval za to, že dělám nějaký rámus.
„Ani nevíš, kolik přemáhání mě stojí, abych tě hned nevzal přes rameno a neodnesl do pokoje, kde bych tě pořádně ojel, Rose." Zrudnu. Pocítím nervozitu, nelíbí se mi, že jsme tady samy.
„Nevíš, co děláš, puso. Neznáš mě a já tě varoval. Nemělas sem kurva chodit, Rose." Polknu. Vůbec nevím, co si mám myslet, tohle mě naprosto mate, o co mu jde, sakra? Mohl by přestat opakovat moje jméno, vytáčí mě to.
„Proč?" zeptám se celkem neslyšitelně.
„Proč? Protože jsem svině, která chce vždy dostat to, co chce. Myslel jsem si, že když tě od toho večera, kdy si za mnou zatraceně nevinně přišla k baru, neuvidím, a že na tvojí zkurveně sexy postavu a nevinný ksicht zapomenu, ale ty ses znovu objevila a já kurva nevím, co s tebou." A jé je.
„Můžeme dělat, že jsme se nikdy nepotkali a já odejdu," zním, jak děcko, můj hlas mě naprosto zrazuje, super. Zasměje se.
„Takhle to nepůjde, kotě. Já zkurveně chci vidět, jak křičíš moje jméno a prohýbáš se v zádech, když do tebe budu přirážet." Zachraptí. Projede mnou husina. Při té představě se ještě víc zachvěji a zavřu oči, abych ten obraz vyhnala z hlavy. Vůbec nevím, do čeho jsem se dostala. Nevím, jestli mi vůbec lichotí to, že mě chce nebo ne, jasný je, že mu jde jen o sex. Vadí mi, že si myslí, že jsem holka, která někomu dá, když si řekne. Smutný fakt je ten, že já vlastně ještě nikdy nikomu nedala. Je mi 22 a jsem stále panna. Pravdou je, že mě pár kluků už uspokojilo, ale nikdy to nedošlo dál, neměla jsem odvahu.

Najednou se postaví a napřáhne ke mně ruku. Pomalu se zvednu a podám mu tu svou. Silně mě za ní chytne a škubne se mnou, takže se nalepím na jeho tělo. Vyjeknu. Je tak blízko, že by stačil jeden malý pohyb a já se dotkla jeho plných rtů, které úplně vábí k tomu, abych ho políbila, ale neudělám to, samozřejmě. Odvážím se podívat do jeho očí, dívá se na mě.

„Teď možná couváš, ale věř mi kurva, že mě ještě nikdy žádná holka neodmítla, nikdy." Zašeptá a já pozoruji, jak se jeho rty při tom, jak mluví, pohybují, je to tak sexy, bože můj. Nesmím na něj myslet takovým způsobem, ten kluk je odporný svým chováním, nesmím dovolit, aby se mi dostal pod kůži. „Brzo pochopíš, jaký to je, když tě někdo nakládá do nebe, Rose."  Jemně otevřu pusu. Zvedne jeden koutek pusy a usměje se a já musím přiznat, že nikdo nemá víc přitažlivý křivý úsměv jako on.
„Já vždy vím, co říct, aby holky ze mě vlhly." Pokračuje a jediné štěstí je, že mě pevně drží, jinak bych se skácela k zemi. On ví, co to se mnou dělá, proto to říká, hajzl.