RED - CZ

RED - 25. díl

Budím se brzo. Možná je to tím, že nejsem na Harryho postel zvyklá, ale i tak se mi usínalo dobře, když byl Harry tak blízko s paží přes má prsa. Šlo z něj i příjemné teplo. Čas na mém mobilu, který jsem si položila na malý noční stolek vedle postele, ukazuje, že se blíží 8. hodina. Otočím se na druhou stranu, abych se podívala, jestli Harry spí, ale zjistím, že vedle mě neleží. Zarazím se a pocítím zklamání. Posadím se a promnu si oči. Kde sakra je? Porozhlédnu se po pokoji, ale nejsou po něm žádné stopy a jsem dost líná na to, abych ho šla hledat po baráku. Povzdechnu si.

Do uší mi udeří zvuk tekoucí vody. Sprchuje se. Trochu se mi uleví, že tu nejsem sama. Není nějak brzo na sprchu? Zývnu si. Voda přestane téct a tak si rychle lehnu zpátky do postele, abych mohla předstírat, že spím. Deku si dám, až ke krku a otočím se zpátky na druhý bok, přesně tak, jak jsem se probudila. Netrvá to dlouho a já slyším kroky, které vedou do pokoje. Zkousnu si ret, když si představím, že se třeba vrací nahej, ale nepodívám se. Harry si lehne zpátky do postele a to ticho, které tu panuje, mě nutí ho prolomit, ale držím se. Chci dělat, že spím.

„Nespíš.“ Zachraptí a já sebou ošiju. Otočím se na něj a on mě s úšklebkem na tváři pozoruje. Do nosu mi udeří vůně pánského sprcháče. „Jak to víš?“ Zeptám se zaskočeně. „Protože nechrápeš jako před tím.“ Zrudnu. Ne, ne, ne, ne, hlavně to ne. „Prosím, řekni, že kecáš.“ Přehodím si deku přes hlavu. Já chrápala? Víc jsem se ponížit nemohla, opravdu ne, do háje. „Chvíli jsem si myslel, že vedle mě leží kurva dřevorubec. Musel jsem se vždycky podívat, jestli seš to pořád ty, ty vole.“ Směje se, ale já jsem pořád rudá a uklidňuje mě, že mě přes tu deku nevidí. Je mi tak trapně. Měla jsem zůstat v pokoji pro hosty, ale to by asi zřejmě nepomohlo, protože jestli mě nazval dřevorubcem, tak by to bylo slyšet i odtamtud. Ucítím, jak chytne deku a stáhne mi jí z obličeje. „Byla jsi roztomilá s tou otevřenou pusou a slinou, která ti tekla po bradě, mezitím, co si vydávala sloní zvuky.“ Dělá si ze mě srandu a je mu úplně jedno, že mi je dost trapně. Hodím po něm polštářem. „Nějaká divoká po ránu, ne?“ překulí se nade mě a já ho se zájmem pozoruju. Je tak krásný a můj. „Líbíš se mi po ránu.“ Řekne v blízkosti mého obličeje a já se začervenám. Nikdo mi nic takového ještě neřekl. „Děkuju.“ Špitnu a on se jenom zasměje. „Proč ses už sprchoval?“ Nedá mi to a zeptám se. „Byl jsem si zaběhat.“ Už? Ty jo. Vlastně se m o tom zmiňoval na jednou na pláži, pokud se nemýlím. „Aha.“ Řeknu jenom. Líbí se mi představa, že takhle brzo ráno běhá. Dělá něco proto, aby vypadal tak, jak vypadá a to je děsně, sexy?„Vážně jsem tak chrápala?“ Vracím se zpátky k tématu č. 1. Ušklíbne se. „Ne, jenom trochu. Ani ti netekla slina.“ Směje se a mně se trošku uleví. Doufám, že to neříká schválně. Dívá se na mě a já mám pocit, že se roztýkám z pohledu do jeho očí. „Co?“ Zasměju se a on odvrátí pohled, ale po chvíli se na mě zase podívá. „Líbí se mi takhle ležet a dívat se na tebe, říkat, jak krásná seš…“ zkousnu si ret. „ale zároveň tě chci tvrdě vojet, Rose.“ Rozkašlu se. Polije mě z jeho slov horko a představa, že by se jeho slova mohla naplnit, mi dělá v břiše chaos. „To bylo velice romantické, Harry.“ Zasměju se, abych zakryla ten fakt, jak mě tím rozhodil. „Umím být velice romantický, když chci.“ Šeptá. Vyschne mi v krku. Špendlí se na mé tělo a překvapuje mě, že ho od sebe neodstrkuju. Je mi jasné, že mi tváře úplně hoří. Nikdy jsem nepociťovala to, co ve mně Harry vyvolává pouhým pohledem nebo jenom slovy. Je to pro mě něco nového a je to dost vzrušující.

Najednou ucítím jeho ruku, jak putuje po mém stehně, čím dál tím výš. Z pusy mi vyjde tichý sten, který snad, ani nemohl slyšet. Dívá se na mě, mezitím, co jeho ruka je blíž a blíž mému rozkroku. Zkousnu si ret, abych nevykřikla vzrušením, které to ve mně vyvolává. Je to pouhý dotyk jeho ruky, ale já mám co dělat, abych se nezačala třást a neudělala se nad tím. Naskočí mi husí kůže a já si uvědomím, že už zbývá jenom kousek od toho, než se mě tam dotkne. „Půjdu do sprchy.“ Řeknu a odstrčím ho od sebe, čehož trochu lituju, ale nesmím se mu jen tak poddat. Harry zabručí a sleduje, jak vstávám z postele. „Kurva, Rose.“ Jeho hlas je hrubý a já se na něj zmateně podívám. Stojí a já si všímám, že je jenom v uplých trenkách, které mi dávají na odiv, co ta tenká látká skrývá. Zčervenám a pocítím trochu vinu. „Je ti 22 let, Rose. Nesmíš nad vším tak kurva přemýšlet. Buď konečně spontánní. Nebo snad i ve svých 22 letech chceš kurva nějakou romatiku? Chceš, abys o to přišla z pravý lásky? Máš snad i datum, čas a místo, kde o to chceš přijít?! Kurva Rosemary, tohle není žádný film, tohle je realita. Nebaví mě to, fakt ne, kurva!“ Křičí a já na něj jenom zírám. O co mu jako jde? Jsem zaražená jeho slovy a docela mi tím ubližuje. „Myslím si, že včera v koupelně jsem spontánní byla!“ Zvýším na něj hlas pro svou obranu. „Ježiši, ptáka kouří každej.“ Zalapám po dechu. „Jestli ti se mnou jde jenom o sex Harry, tak si zavolej nějaký svý kamarádce s výhodami, která určitě ráda zchladí tvou nadrženost!“ Zakřičím. Zírá na mě a jde vidět, že jsem ho těmi slovy naštvala, ale to mě v tuhle chvíli netrápí. Nic neříká a tak vyběhnu z jeho pokoje do koupelny. Utřu si slzu, která si probojovala cestu ven, a pořádně se nadechnu, abych se uklidnila a nebrečela, protože mi tohle za to opravdu nestojí. Jak to mohl říct? Tohle od něj bylo sprostý. Z toho, co říkal, to vypadá, že je úplně frustrovanej, kvůli tomu, že si dlouho nezašukal. Nemůže mě do toho přeci nutit! Vím, že má víceméně pravdu. Je mi 22 let, měla bych se vykašlat na to, s kým o to přijdu a jak, ale já taková prostě nejsem. Nedokážu jen tak roztáhnout nohy a říct: „Tak, tady mě máš i s mým panenstvím, dělej si s náma, co chceš.“ Promnu si obličej, jsem tak ubohá. Nechodím s Harrym, ani týden a už po mě chce, abych povolila. Není to od něj hezký. Nasral mě, hodně. Vysvleču se a zalezu do velkého sprchového koutu. Všimnu si, že je tu dotykový displej, kde si můžu navolit teplotu vody a dokonce to hraje i písničky. Zírám na tu zabudovanou věcičku, ale radši to nechám být, nechci riskovat to, že bych to rozbila. Pustím na sebe teplou vodu, i přes to, že bych spíš potřebovala schladit. Voda mi smáčí vlasy a já se cítím uvolněně. Nejradši bych tu zůstala, nechci za ním jít zpátky. Co když tu ani není? Co když mě poslechl a šel za nějakou courou, které se nazývají jeho kamarádkama? Zakroutím hlavou, to je nesmysl. Nebudu se tím zatěžovat. Zavírám oči a nechám se smáčet příjemně teplou vodou. Připadá mi, jakoby se každý sval v mém těle uvolňoval. Nenapadlo mě si vzít vlastní sprcháč a tak šáhnu po tom Harryho, aspoň budu vonět jako on. Zaslechnu odkašlání. Cuknu sebou tak rychle, až se zapotácím, ale naštěstí udržím rovnováhu. Harry stojí těsně u sprchového koutu a jediné, co nás dělí, je průhledné sklo. Přijde mi dětinské, abych se začala zakrývat rukama, i kdybych to normálně udělala, ale v tuhle chvíli na něj jenom civím. Tváří se neutrálně a já mám takový pocit, že se mi přišel omluvit za to, co mi řekl. Seberu všechnu tu odvahu, kterou v sobě mám, a roztáhnu šoupací dveře. Snažím se myslet na to, že nejsem nahá, ale stihnu si povšimnout, jak si mě Harry změří pohledem, než se mi podívá do očí. Zčervenám. Oba mlčíme. Jediné, co dělá zvuk je proud tekoucí vody, která vytváří páru, z toho, jak teplá je.