RED - CZ

RED - 35. díl

Přidávám konečně díl, omlouvám se za čekání! Měl být dřív, ale usla jsem :D Nejsem s ním spokojená, ale s tím nic už nenadělám :D, snad se bude líbit.

Odemykám dveře a pocítím menší nervozitu, když si uvědomím, co budu s Jade řešit. Pořádně se nadechnu a následně vcházím do našeho sdíleného bytu. Slyším sprchu. Uleví se mi, že je doma a budu to moc s ní hned vyřešit, ale vůbec se mi do toho nechce. Podívám se na sebe do zrcadla. Z toho běhu z kopce, kdy jsem za Harrym vlála jako šála ve větru, mám své vlasy na všechny světové strany. Tváře mám červené, ale to už bude asi z úplně jiného důvodu. Zuju si boty a rozhodnu se na Jade počkat na gauči, který je zakryt pořádným množstvím oblečení. Protočím nad tím oči. Byla bych ráda, kdyby si svoje oblečení nechávala ve svém pokoji, ne všude možně po bytě. To s ní ale teď řešit nebudu. Zaslechnu otevírání dveří a tak hlavu natočím ke koupelně. Ztuhnu.

„Ahoj.“ Řekne nesměle kluk, kterého jsem v životě neviděla. Má kolem pasu bílý ručník a to je vše. „Nazdar.“ Odpovím vyděšeně. „Cono…“ vychřkne najednou Jade, která vyleze ze svého pokoje pouze ve spodním prádle. To snad ne. Podívám se na gauč, na kterém sedím, a dochází mi, že to oblečení je tady úplně z jiného důvodu. Prudce vstanu a začnu těkat pohledem z Jade na toho kluka, který se sprchoval v naší koupelně a použil naší sprchu. Nemůžu uvěřit, že si to rozdali na tomhle gauči. Neuvěřitelný. „Myslela jsem si, že se dneska nevrátíš.“ Promluví na mě Jade a z jejího výrazu můžu určit, že jí tahle situace není vůbec trapná. Střelím pohledem po jejím milenci, který stejně jako já nevypadá nadšeně. „Myslela jsi špatně.“ Odseknu jí a rozejdu se do svého pokoje. Zabouchnu za sebou dveře. „Bože.“ Vydechnu. Kdybych věděla, že si sem někoho přivede, rozhodně bych s Harrym strávila ještě nějakou chvíli. Dveře do mého pokoje se náhle otevřou. Střetnu se s Jade zmateným pohledem. „Co ti je? Omlouvám se, dobře? Nevěděla jsem, že přijdeš zrovna teď.“ Dá si ruce v bok. „Zase tak trapný to nebylo. Nenačapala si nás při akci na gauči, tak buď v klidu.“ Takže si to na něm vážně rozdali, fakt super. „Nechci o tom mluvit.“ Zarazím jí dřív, než by mi byla schopná vyklopit všechny detaily. „Tak proč jsi taková?“ Pozvedne na mě obočí. „Ježiš a jak jsem jako měla zareagovat? Nečekala jsem to, byla jsem dost šokovaná, když z koupelny vylezl nějaký cizí kluk. To jsem vám měla zatleskat?“ Kulí na mě oči. Prohrábnu si vlasy. „Co je ti? Provedl něco Harry?“ Začnu se smát. Jo, lepší otázku nemohla vymyslet! „Víš, že provedl?“ Otevře pusu, že chce něco říct, ale hned jí zase zavře. Otočí se a zavře za sebou dveře do mého pokoje. Možná aby nás ten její gigolo neslyšel. „Co provedl?“ Zeptá se mě klidným tónem. „Nechceš mi to spíš říct ty?“ Řeknu nepříjemně a začnu jí propalovat svým pohledem. Chvíli se na mě tiše dívá, pak jakoby se jí náhle rozsvítilo a její výraz se změní. „Ty…bože. Rosemary, já…“ Začne koktat. Je mi jasné, že jí to muselo dojít. Rozejde se ke mně. „Tak strašně mě to mrzí.“ Protočím oči. „Můžeš mi laskavě říct, proč jsi mi neřekla, že tě políbil? Tvrdila si, že se nic nestalo, proč jsi mi sakra lhala? Tohle jsi mi měla říct!“ Zvýším na ní hlas. Až teď, když na ní mluvím, si uvědomuju, jak naštvaná na ní jsem, ani nevím proč. Možná jí zbytečně křivdím, ale fakt mě ta holka štve. „Nechtěla jsem ti to říct, protože jsem věděla, že budeš takhle vyvádět.“ Prosím? „Vůbec si nedokážeš představit, jaké by to bylo, kdyby to bylo naopak. Já bych ti to do háje řekla, Jade! Víš proč? Protože bych nedokázala poslouchat, jak bys básnila o svém klukovi a já bych si vduchu vybavila obrázek toho, jak mě políbil!“ Možná vyvádím, ale právem. „Omlouvám se, dobře? Harry mi řekl, ať ti to neříkám.“ Ježiši. „Mělo ti, být úplně jedno, co ti říká Harry!“ Křičím. „Proč jsi vůbec naštvaná na mě? Políbil mě tvůj dokonalý přítel, tak řvi na něj!“ Taky už na mě křičí. Ona se mi snad vážně zdá. „Ale ty to sakra vůbec nechápeš! Jsi moje nejlepší kamarádka, rozumíš? Nechápu, jak jsi mi to nemohla říct!“ Můj hlas je stále hlasitější. Opravdu mě vytáčí. „Přestaň s tím, Mary! Omluvila jsem se ti, nevím, co furt máš. Políbil mě on! Za víc, by se to nestalo, kdyby nebylo tebe, je to tvoje vina, tys to začala, tak si vylívej svou zlost na sobě!“ Brada mi klesá. Ona je neuvěřitelná. To si neuvědomuje, jak mi tím ubližuje? „Přestaň! Víš, jak hrozně si připadám? Konečně jsem si přiznala, že ho miluju, dokonce jsem mu to i sakra řekla a pak se dozvím tohle?! Bože, Jade! Takovou věc jsi mi prostě měla říct!“ Ukážu na ní prstem, abych dodala na dramatičnosti. „Omluvila jsem se, nevím, co po mně ještě chceš, Mary!“ Prohrábnu si frustrovaně vlasy. „Víš ty co? Nechci nic, jsem z toho unavená. Dotkla ses mě a zklamala jsi mě dost, nemám na tebe náladu.“ Sednu si prudce na svou postel. „Bože, neměla jsem s ním sex, uklidni se!“ Pozvednu obočí. „Ty mě vážně celou dobu neposloucháš, co? Tady jde o to, že jsi mi to neřekla! To sis nepřipadala ani trochu provinile? Nepřišlo ti blbý, když jsem šla za Harrym? Neměla si nutkání mi to říct? Vadilo ti vůbec to, když tě sakra políbil?“ Chrlím jednu otázku za druhou. „Bože.“ Vyjde z ní jenom a já vím, že už je v koncích. „Řekla jsem ti, že nemám na tebe náladu, takže odejdi z mého pokoje, díky!“ Rozejdu se ke dveřím, které jí následně otevřu. „Jak je libo.“ Řekne a odejde. Zabouchnu za ní dveře. „Do háje!“ Zanadávám si a ucítím, jak mi tečou slzy. Nechci brečet, kvůli ní opravdu ne. Nestojí mi za to. Opravdu mi ublížila. Byla tak nepříčetná a zlá. Vůbec se jí to nepodobalo. Nikdy jsme se takhle nehádali, ach jo. Utři si slzy do lemu trička a lehnu si do postele. Podívám se na noční stolek, kde mám budík. Je pár minut po půlnoci. Neuvědomila jsem si, že už je tak pozdě. Do sprchy půjdu ráno. Stejně bych teď už nešla, když tam Jade někoho má a já jí už opravdu vidět dneska nechci. Ani zítra ne, ale nic jiného mi zbývat nebude.