RED - CZ

RED - 38. díl

Prodrala jsem se skrz skupinku lidí z kavárny a mířím k Harrymu, který zrovna háže svou nedokouřenou cigaretu na zem a rozdrtí jí svou botou. Mračí se a já nějak tuším, že v dobré náladě není. Zastavím se metr před ním.

„Jak jsi věděl, že jsem tady?" Začnu a usmívám se, protože doufám, že mu to zlepší jeho náladu, ale podle jeho vrásky mezi obočím je mi jasný, že musí být asi hodně nasranej. „Šel jsem k tobě domu, kde jsi nebyla, ale ta tvoje kámoška, která na nás právě teď čumí od stolu, volala Jade, že jde s tebou ven a řekla jí kam, takže jsem tady." Zamrkám, jakoby se mi do očí dostal prach. Nerozumím, co mu je. Jeho tón hlasu je podrážděný a hlubší, než normálně. „Aha." Nějak ale nechápu, proč mi tedy psal, jestli mám čas, když už dávno stál na chodníku a zíral na nás, ale nebudu se ho na to ptát. Vlastně se ho bojím na cokoliv zeptat. Mlčím a dívám se na něj zmateným pohledem. „Pohádal jsem se s vým kokotským fotrem, jestli to chceš kurva vědět!" rozčílí se a objasní mi tím, proč je naštvaný. Povzdechnu si. Tohle asi nikdy neskončí, tyhle dohady mezi nimi. „Chceš o tom mluvit?" Zeptám se a on hned zakroutí hlavou, že nechce. „Můžu pro tebe něco udělat?" Zkusím to jinak. Harry si prohrábne své delší vlasy a chvíli mlčí, než mi odpoví. „Asi ne." Vydechne a já si až teď uvědomím, že se museli hodně pohádat, když mi tahle odpoví. „Rozloučím se s Kristen a půjdu s tebou, počkej tady." Řeknu mu. Je mi líto, že jsem s ní nestrávila víc času, ale Harry mě potřebuje, vypadá tak.

Po tom, co jsem se rozloučila s Kristen, která se rozhodla, že ještě zůstane a něco si dá, se vracím zpátky k Harrymu, který stojí na stejném místě jako předtím a znovu kouří. „Našla sis něco?" Promluví na mě v okamžiku, kdy k němu dojdu. Překvapí mě tou otázkou, ale hned mi dochází, že myslí práci. „Ne, nenašla, bohužel." Odpovím mu a zašklebím se. „Můžeš se vrátit zpátky na to kokotský místo, kde jsi byla předtím." Pozvednu obočí. „Harry, ty moc dobře víš, že se tam nevrátím. Nenuť mě ti říkat ten blbej důvod." Nechápu, proč to vytahuje zrovna teď. Rozhodně se nevrátím na moje bývalé místo. Odešla jsem z nějakého důvodu, takže neexistuje, abych se vracela. „Můžeš." Vyleze z něj suše. Svraštím čelo. Nerozumím mu. Vím, že se můžu vrátit, protože mi to sám pan Styles říkal, ale já prostě nechci a myslela jsem si, že zrovna Harry to bude chápat. „Nechápu tě." Jsem k němu upřímná. Ušklíbne se a já můžu na jedinou sekundu vidět, jak se mu ve tváři objeví smutek. „Odchází." Odchází? Zalapám po dechu. Harryho táta odchází? Vždyť teprve nastoupil. Jsem zmatená a z nějakého důvodu vím, že v tom bude něco víc. „Proč odchází?" Zeptám se, i když nevím, jestli mi odpoví. „Protože je to skurvenej čurák, kterýmu jde jenom o ty špinavý prachy!" Rozčílí se a zahodí další nedokouřenou cigaretu frustrovaně na zem. Kopne do pneumatiky a předních dveří auta, které je zaparkované hned vedle nás. Spustí se hlasitý alarm. „Kurva!" Zanadává a lidi se na nás začnou otáčet. „Harry, měli bychom jít." Nervózně ho chytnu za zápěstí a začnu ho tahat, co nejdál. Jdu ráznou chůzí a proplétám se mezi davem lidí s tím, že Harry za mnou jde pomalým krokem, takže je pro mě ještě složitější tahat ho pryč. Pustím Harryho ruku, když přestanu slyšet nepříjemný zvuk, který auto vydávalo, když do něj Harry kopnul. Prohrábnu si vlasy a podívám se na Harryho, který si mne zápěstí, za které jsem ho pevně držela. V hlavě mám guláš. Jsem zmatená z toho, že pan Styles odchází a nějak vím, že je to důvod, proč je Harry dneska tak naštvaný. Není kolem nás moc lidí a tak se rozhodnu zeptat. „Můžeš mi to celé nějak vysvětlit?" Zeptám se ho a začnu si hrát s lemem jeho trika. „Nevím, kde kurva začít." Zachraptí a jeho zelené oči se do mě propíjí. „Tak začni uprostřed?" Zkousnu si ret a Harry se zasměje. „Můj milovaný fotřík dneska přišel s tím, že dostal zajebaný místo v New Yorku." Pouštím jeho triko a zmateně se na něj zadívám. „Co mi tím chceš říct?" Vytřeštím na něj oči. Srdce mi začne zběsile bít. „Říkal jsem ti, že se často stěhujeme, Rose." Jeho slova se začnou v mé hlavě ozývat jako ozvěna. „Děláš si ze mě srandu, že jo?" To přeci nejde. „Myslíš si, že bych si z tebe kurva dělal srandu? Myslíš, že by mě napadlo něco tak čuráckýho jako je tohle, Rosemary? Jasně, že to myslím vážně, do píči. Můj fotr se hodlá odstěhovat do zasranýho New Yorku a chce, abych odešel s ním, protože mi kurva nevěří!" začne řvát a já najednou pochopím důvod jeho naštvanosti. Tohle je snad zlý sen. „Ale ty ho neposlechneš, že ne? To je to, co děláš celou dobu." Zmatkuju a pocítím ještě větší nenávist vůdši panu Stylesovi. Chce mě odloučit od Harryho nebo co? O co mu sakra jde? Chci brečet a představa, že by Harry zmizel několik tisíc kilometrů daleko, se mi fakt nezamlouvá. „Znáš mě skurveně dobře, Rose." Dá mi pramen vlasů za ucho a já se dívám do jeho očí. Nějak vím, že tohle nebude tak jednoduché a nelíbí se mi to. „Odvez mě za tvým tátou." Vypadne ze mě dřív, než bych o tom mohla přemýšlet. Harry se na mě zmateně podívá. „Co- Cože?" Vykoktá a svraští na mě čelo. „Slyšels dobře, prostě mě za ním odvez, chci s ním mluvit." Stojím si za tím, i přes to, že nic takovýho po něm nechci. „To není kurva nutný, Rose. Já jsem mu už dost jasně řekl, co si o tom skurveným stěhování myslím." Řekne ale já zakrourtím hlavou. „Možná si nemluvil dost jasně, když mi říkáš, že se to týká i tebe." Odpovím ostře. Jestli si pan Styles myslí, že mu tohle projde, tak se šíleně plete. Nevím, o co se snaží, ale já to jen tak nenechám. „Kurva Rosemary, je mi 22 let, fakt si do píči myslíš, že ho nechám, aby za mě rozhodoval?" Trochu mě jeho slova uklidní, ale i tak mám tu potřebu se k tomu vyjádřit sama a říct panu Stylesovi, co si o tom myslím. Možná bych mu mohla konečně říct, co si myslím o něm! „Kde máš auto?" přejdu jeho otázku a jenom ho sleduju, jak protáčí oči. „Neuvěřitelná, jsi kurva neuvěřitelná." Zamumlá si pro sebe dost hlasitě, abych to slyšela i já, a rozejde se směrem, kde nejspíš bude mít zaparkované své auto. Následuju ho.