-Tak pověz...kolik je světů?
-Ten můj, ten tvůj a ten jejich. A pak miliarda dalších, podle toho jak je potřeba.
-Ale ty takhle nesmíš odpovědět.
-Proč bych nemohla?
-Ty přeci víš proč. Otoč se. Vidíš? To jsem JÁ. Pojď. Do MÉHO světa. Co ty na to?
-Nechci...
-Co se to s tebou děje? Vždy jsi chtěla. No tak! Pojď. Podívej se do tmy. Vidíš mě?
-Vidím...nech mě jít...
-Ale no tak! Pak už nic nebude bolet. Neboj se. Bude to lepší.
-Nechci...
-Nebraň se! No tak! Poddej se mi. Bojíš se? A čeho? Tady jsi stejně ztracena. V mém světě už na tebe čekáme s úsměvem!!
-Tak dobrá...
ČTEŠ
Výplody zvrácených myšlenek
PoetryOtevíráme pandořinu skříňku a doufáme v zázrak... Každý máme takovou tu chvilku... Možná někdo má takový život. Za cover k oslavě 1k čtenářů děkuji talentované @Stories_by_Lucy