Výplody zvrácených myšlenek

Ticho vykřičené do nicoty

Křičím, nikdo neslyší.
Bolí to, nikdo nevnímá.
Falešné naděje a falešná přátelství.
Budoucnost co nemá cíl.
Život co nemá smysl.
Ticho co řeže vzpomínky.
Krev co vytéká z ran.
Slzy prolité nad zbytečnostmi.
Každý chce utéct.
Bojí se.
Lži z úst už ani nepočítám.
Nestarejte se o mne a já nebudu o vás.
Jsem cizinec, zapamtujte si to konečně.
Nechci vás a vy nechcete mne.
Jste falešní a já hloupá vám dávám další šance.
Jen zbytečné šance.
Nakonec jsem ta nejhorší já.
Kolikrát musím vám připomínat, že jsem vám to říkala.
Nejsem dobrý člověk.
Nejsem člověk.
Nejsem.
Zapamatujte si má slova.
Budou vás strašit když tu už nebudu.
Zapomeňte na další šance.
Já chci svůj ráj.
Já chci zase smát se a to nejde s falešnými lidmi.
Nenáviďte mne.
Prosím.
Protože pak se nemusím bát další zrady.
Tajemství co jsem vám řekla nejsou všechna.
Nejsou nic oproti tomu v mé hlavě.
Vy jste tu nikdy nebyli.
Nikdy jste neviděli to co jsem se snažila říct.
Nikdy jste neviděli mé pokusy o ráj.
Tak nelžete mi, že víte.
Nevíte.
Jsme bezcenní.
A je jedno jak smutné to je, jak nefér to je vůči mě.
Někdo se snažil mne zachránit, někdo potopit.
Nakonec to vyšlo nastejno.
Tady na zemi, kde hvězdy nesvítí, kde jen bolest je.
Tady to vyšlo nastejno.
Jediný čistý člověk mi zbyl.
Jediný co nikdy nelhal mi.
Jediný co vždy byl v mém světě, v mém ráji, v mé hlavě.
Vy ostatní jděte pryč.
Už nejste potřební.
TD, AM, MŽ, TB, KK a další "přátele".
Vypsala jsem ty na kterých mi sešlo.
Teď neznamenáte nic.
Už víc ne.
Končím.
Za hlubokým nádechem poslední tečka, za slzama poslední výdech, za jizvami poslední vzpomínky.
Utopte se v tom.
Nádech.