Stojíme v malém kroužku. Nejsme přátele, jen cizinci co se potkali v pekle. Je chladno, klepeme se zimou a drobná blondýnka prosí bouchače vedle ní ať jí zahřeje. Už to jde ke mě. Důvod, proč jako banda tupců stojíme jako tučňáci. Pálím, tahám, dusím se. Pálím, tahám a kouř vydechuji druhé blonce v malých kraťáscích do plic. Naše první pusa, ani si to neuvědomí, směji se jejímu výrazu, směju se světu, směju se svojí bolesti. Vše je jedno. Taháme všichni. Kolečko slávy. Vytahuje, pěchuje, pálí. Bouchač hold umí narvat do skla. Druhý. Třetí. Čtvrtý. Smějeme se zimě, slzy nám tečou po tvářích. Černovláska kroutí hlavou a propukne v smích, svalí se na bouchače, sklo padá. Ruplo. Bouchač v klidu vytahuje blunt. Pálí a už je jazykem v blondýnce. Všichni se tomu smějí. Vždyť je to super. Blondýnka v mini se otočí a usměje na mne, chytne mne za ruku a já tak tak předávám dál. Táhne mne dovnitř. Nechápu. Venku je lepší zábava. Protestuji. Chci dál tahat. Chci se smát. Modré oči mne propálí nenávistí. Drž hubu a pojď. Jako ovce poslechnu. Bééé. Jdu. Nechávám se od ní táhnout kamsi pryč. Je domina, potřebuji bejt ovládnuta. Zapomenout. Myšlenky. Popadám ze stolku flašku vodky a nechám se táhnout dál. Zamčená místnost. Smích. Někdo otevírá dveře a mrští po nás klíči. Hodinu. Víc ne. Jasný rozkaz. Mini kraťásky letí pryč. Tričko taky. Se smíchem jdu do naha. Chyba. Osudová. Zamotá se mi hlava, padám přes zábradlí. Bezvládné tělo na parketu.
ČTEŠ
Výplody zvrácených myšlenek
ŞiirOtevíráme pandořinu skříňku a doufáme v zázrak... Každý máme takovou tu chvilku... Možná někdo má takový život. Za cover k oslavě 1k čtenářů děkuji talentované @Stories_by_Lucy
