V dešti
Procházím se tmou
Našla jsi mou duši
A zvedla ze země mé tělo
Políbila na rty
A věnovala jeden úsměv
Úsměv u tebe je však vzácný
Dvě ublížené duše
Dva snílci
Dva blázni
Co hltají lži a zapíjí je alkoholem
Zničit sebe
V tom jsme dobří
Až moc podobní jsme si
Osud nás svedl dohromady
Jen náhoda
Však asi vše takto mělo být
Přijde mi to jako znát tě celý život
V hlavě zmatek
Srdce zběsile buší
Pěstí udeřím do zdi
Kosti se lámou
Nesmím!
Avšak city jsou vždy silnější
Snažím se to dál přepít
Ale ty to na mě už poznáš
To když nejsem v pořádku
To když zase přemýšlím
Tak věnovala jsi mi ten vzácný dar
Úsměv a polibek k tomu
A já ztratila se v očích tvých
Ztratila se ve tvém těle
Nenávratně
Poslouchám jak vzdycháš
Jak zběsile srdce uhání
Až moc dokonalá pro tento svět
Zahaleni tmou
Každá se svými démony
Alespoň pro jednu noc
Moci zapomenout
Žít bez viny.
ČTEŠ
Výplody zvrácených myšlenek
PoesíaOtevíráme pandořinu skříňku a doufáme v zázrak... Každý máme takovou tu chvilku... Možná někdo má takový život. Za cover k oslavě 1k čtenářů děkuji talentované @Stories_by_Lucy