New message [CZ]✔

Kapitola osmnáctá

-Další kapitolka :3 v médiích písnička, která mi právě běží ve sluchátkách :3 při Nickovi se hrozně dobře píše :DDD nice reading, baes

............................................

"Theo." Varovala jsem ji a zaryla nehty do koženého potahu sedadla. "Ne."

Usmála se a našpulila rty. Potom trochu couvla dozadu a vytočila volant. S Roxy jsme obě zařvaly a mně se před očima promítl celý můj život. Hlavně poslední vteřiny předtím, než jsem udělala to nejhorší rozhodnutí svého života: vlezla k té mé kudrnaté krásce do auta.

Tátu holky překecaly celkem rychle. Jen mě tatínek potom chtěl vidět, takže jsem si na hlavu narazila baseballovou čapku, přes šaty natáhla džíny a tričko s krátkým rukávem a ty děsné podpatky na chvilku nahradily pohodlné tenisky. V autě mě ovšem ty svině malý donutily to všechno sundat. No co. Aspoň umřu stylově.

"Theooo!" Zařvala Rox, když Mercedes skoro narazil do náklaďáku. Thea to s křikem vybočila a potom strhla volant doleva.

Já. Žiju. No. Ty. Vole.

Vydechla jsem a Roxy se na zadním sedadle zhroutila na bok.

"To bylo krutý!" Zavýskla Thea a rozesmála se.

"Chceš nás zabít?!" Ječela jsem.

"Liss má pravdu." Souhlasila Rox a posadila se. "Pak žádný randění Liss a Adrian nebude, jestli jednu polovinu zabiješ." Vydechla a podívala se z okna. "S tebou už nikam nejedu. Můj žaludek mě chce zabít a srdce plánuje adrenalinovej skok z hrudi."

Thea to odmávla. "Žijem, tak pšt."

"Holky, pojďme domů." Zaprosila jsem a složila ruce na obnažená stehna.

"Ani nápad." Křikla Rox.

"Na co to všechno je?" Protestovala jsem.

"Chceme tě přece dát s Adiem dohromady." Thea se zamračila.

"Jo, ale proč?" Nechápala jsem.

"Kvůli Joshovi." Přiznala Roxy.

Zavřela jsem oči a otočila se na druhou stranu. Chtělo se mi brečet.

"Já si nepotřebuju nic dokazovat." Fňukla jsem.

"Ne, Josh potřebuje nakopat tu svou nechutnou prdel a to jedině tak, že mu ukážeš, že máš na víc." Thea se na mě rychle podívala a pak upřela oči zpátky na silnici. "A taky chci, abys byla šťastná, kámoško."

Usmála jsem se. "Jsem šťastná. Na to nepotřebuju chlapa, mám vás. Dvě ztřeštěný osmnáctky, který- no do háje."

"Co?" Vyhrkla Rox.

"Já přece ani nevím, kolik mu je."

"Se ho zeptej." Thea pokrčila rameny.

"Jestli to je kvůli Joshovi... nemůžeme přece využít Adriana. Je to hnusný."

"On si přece taky užije." Namítla Thea a já při její poznámce přestala dýchat. Najednou mi bylo trochu mdlo.

"Přestaň, Theo!" Okřikla ji Roxy a pak prudce vyskočila ze sedadla. "Tady zaboč!"

A opravdu. Za chvilku jsme se ocitly před panelákem, ve kterém bydlel můj černovlasý hrdina. A ve kterém jsem jednou spala. V tom paneláku, ne v hrdinovi.

"Víš, jaký je plán." Usmála se Thea.

"Jo, ale mně je to blbý. Pořád nevím, na co to všechno je."

"Třeba to poznáš, až tě políbí." Zašeptala Roxy. Povzdechla jsem a potom opatrně vystoupila z auta.

...............

Jak se asi bude tvářit, když u něj zazvoní osmnáctiletá holka z diskotéky, oblečená jako... řekněme, trochu méně oblečená... ??

Nastoupila jsem do výtahu a... ve kterém že je to poschodí? Pátém, nebo šestém? Nejspíš pátém.

Vyjela jsem tedy do pátého patra a ignorovala pohled osmdesátileté babičky s třemi kočkami u nohou.

Zazvonila jsem a počkala. Po chvíli se ozvaly kroky a já nervozitou skoro zešílela.

Klíč v zámku.

Cože to mám říct? Milý Adriane, promiň mi za tu nečekanou návštěvu, ale nemám tvoje číslo a zapomněla jsem si tu podprsenku. Můžu si ji najít? A nedáš mi to číslo, kdybych si tu po dnešku zapomněla i jiný kus spodního prádla?

Dveře se otevřely a já už se nadechla k proslovu, ale včas jsem se zarazila a zůstala stát jako opařená.

Přede mnou stála krásná asi pětadvacetiletá blondýna s pomněnkovýma očima a... jen v ručníku.

"Přejete si?" Zeptala se mě medovým hláskem a mně něco puklo v hrudi.