New message [CZ]✔

Kapitola šedesátá devátá

Pohled Adrian

Odešla.

Vyběhla ven, sedla do auta..

Byla pryč a já nevěděl, co dělat.

Právě tehdy došla máma. Seděl jsem nahoře v pokoji a lámal si hlavu nad tím, jestli mi odpustí. Jestli to ještě má cenu.

Jasně, že má! Vzchop se!

"Adrian je nahoře?" Zaslechl jsem slabý dívčí hlas. Srdce mi začalo bít rychleji. Je zpátky! Liss je zpátky!

S úsměvem jsem se zvedl a pozoroval otevírající dveře. Drobná dívčí postava vešla a já...

... si zase sedl a zklamaně zavrtěl hlavou.

"Ahoj, Adriane."

"Ahoj, Antonie."

Černovláska za sebou zavřela a potom popošla až vke mně. Sedla si za mnou na postel. "Děje se něco? Kde je ta tvá přítelkyně?"

Podíval jsem se na ni. Měla na sobě kratičké džínové šortky a růžové tílko, pod kterým se rýsovala push-upka stejného odstínu. Aha.

"Pohádali jsme se." Přiznal jsem.

"Aha. To mě mrzí. Kvůli čemu?" Nasadila předstíraný pohled smutného štěněte.

"To je soukromé, Antonie." Odbyl jsem ji. Nechtěl jsem na ni být hrubý, ale po tom, co se stalo s Liss, mi bylo na nic.

"Och. Tak vy jste se rozešli?"

"Ne." Zavrtěl jsem hlavou a dozfal, že to je pravda.

"Ale, to bude v pořádku. To přebolí a pak už se budeš znovu usmívat."

"Antonie, my jsme se nerozešli."

Překvapením zamrkala. "No dobře. Tak... ale kde je?"

"Odjela na noc. I s Lindsay."

"A nechala tě samotného? To je potvora."

Vytočila mě. "Není. Je toho na ni prostě moc. Nech ji být, prosím."

Antonie nahodila svůj poker face. "Sorry. Nechtěla jsem se tě dotknout. Já jen..." hlas se jí zlomil. Šokovaně jsem jí pohlédl do tváře.

"Stalo se něco?" Zeptal jsem se jí něžně.

"Ne. Teda... milovala jsem kdysi jednoho kluka. Opravdu moc. A potom jsme se pohádali a on, že si rozmyslí, jak to s námi dál bude. A nakonec mi napsal smsku, že je konec." Fňukla. "Bolelo to."

"Antonie," začal jsem.

"Tak moc jsi mi chyběl a já ti chci být oporou, ale ty jsi na mě zlý."

Achjo... "Promiň mi, Antonie." Lehce jsem ji pohladil po zádech. Ona popotáhla a přitiskla se ke mně. Trochu mě to překvapilo, ale bral jsem to tak, že prostě jen potřebuje obejmout.

"Tvoje holka mě nemá ráda." Řekla.

"To není pravda. Nezná tě."

"Ne, nemá mě ráda. Byla na mě pěkně hnusná. A já se s ní chtěla kamarádit, přišla mi milá. Ale ona přišla s tím, že kamarádky nebudeme."

"Antonie, no tak." Objal jsem ji. Bylo to jenom kamarádské gesto. Nic víc. Jenže ona to pochopila jinak a nějak se stalo, že mi za chvíli seděla na klíně.

"Adriane, ty jsi tak hodný." Zašeptala. Ihned ji 'pláč' přešel. A já magor pochopil (až teď!), která bije.

"A máš srdce na pravém místě." Obkroužila mi prstem to místo, kde se srdce nachází.

"A jsi tak sexy." Zasmála se mi do rtů.

"Antonie, dost. Stačí. Dolů."

"Pst." Přiložila mi ukazováček na rty a usmála se. "Lissa. Co je to za jméno? Jméno pro malé holky. Na co ti ta puberťačka je, Adie? Já ti ukážu ženu. Co umí. Co dokáže."

"Anto-"

Políbila mě. Byl jsem v šoku. Opravdu v šoku. "Antonie, přestaň! Mám přítelkyni a ty to víš!"

"Vím. Ale ona nemá to, co já!"

Znovu se ke mně přisála rty. Líbat sice uměla, ale já netoužil po žádných jiných rtech, než těch, které patřily Liss. Mé sladké Liss.

Odtrhl jsem se od ní. Okamžitě ze mě seskočila a zanadávala. "Adriane!"

"Antonie, jestli si myslíš, že kvůli tobě-" zaznamenal jsem pohyb u dveří. Otočil jsem se a zbledl jako stěna. Ne.

"Liss-"

Se slzami v očích se otočila a utekla pryč.

..
Hups.

No, takže, asi jsem ty zvraty moc nasoukala :( jednu chvíli nic a teď tohle? Jsem fakt trochu mimo mísu :D

Ej. A hlavně totálně mimo.

Ohledně zbývajících kapitol... tipuju tak 8-15,18??

<333 Chriss