New message [CZ]✔

Kapitola šedesátá třetí

Dneska spamming, lidi :)

"Adriane! Přestaň prudit." Okřikla ho Lindsay.

"Já neprudím." Opáčil.

"Derek s Wadem se nemůžou dočkat, až tě znovu uvidí a poznají Lissu."

"No, právě proto nikam nejdeme." Ochranitelsky si mě přivinul k sobě a podíval se mi do očí. "Že, Liss?"

Lindsay hrdelně zavrčela. "Jsi tak majetnický," obořila se na něj, "jenže Derek má snoubenku a Wade už se rok snaží o pozornost jedné moc milé slečny, kterou nade vše miluje. Neptej se, jak to vím. Píšu si s nima už od prosince. Tvoji Liss ti neseberou."

Tvoji Liss.

Adrian se na mě smutně zadíval a já se zasmála. "No tak. Aspoň uvidíme město."

Uvedu vás do obrazu. Zatímco jsme se s Adrianem "prali" o to, jestli se budeme dívat na film s Lindsay a Camem, nebo se budeme dělat něco jiného, přišla Lindsay s tím, že Adrianovi kamarádi z dětství by nás chtěli oba vidět. Plánovali sraz v nějakém baru, který je prý přístupný od osmnácti. Adrian ale jít nechtěl, protože se o mě bál a taky měl jiné plány. Z jeho starostlivého výrazu se mi hrnula krev do tváří.

"Asi máš pravdu." Adrian si povzdechl a líbl mě na čelo.

"No vidíš. Liss, máš nějaké hezké minišaty?" Mrkla na mě Lindsay a já zaúpěla.

"Ne, minišaty ne." Vložil se do toho Adrian a když postřehl můj nechápavý výraz, zašeptal mi: "Sice v nich vypadáš fakt skvěle a sexy, ale večer ti v nich bude zima a... taky nechci, aby tě okukovali staří perverzáci."

Rozesmála jsem se. Lindsay za námi nesouhlasně mlaskla. "Za hodinu tam."

Adrian přikývl. "Dobře. Tak to si ještě stihneme projít město, co říkáš?" Mrkl na mě a já se usmála jako samo slunce.

....

Cameron se rozhodl, že zajde navštívit své kamarády, tak vzal kolo a odjel. Lindsay nám zase pro změnu oznámila, že jede s námi.

Nasoukala jsem se do černých džínů, oblékla jsem si volný bílý top a přes něj přehodila bledě modrou košili. Pro všechny případy jsem si samozřejmě zabalila i černé sametové botky na klínku, ve kterých jsem se cítila celkem dobře a také ladily.

Zrovna, když jsem si nanášela řasenku, došel za mnou Adrian s tím, že už musíme jet, abychom toho stihli projít co nejvíc. Otočila jsem se na něj. Měl na sobě bílou košili, jejíž rukávy byly vyhrnuty po lokty, a tmavě modré džíny. Celkem jsme k sobě ladili. Trošku.

"Sluší ti to." Řekla jsem mu a řasenku schovala do taštičky.

"Tobě taky." Chytil mě za ruce a vyzvedl do stoje. "Můžeme?"

"Jo, můžeme." Věnovala jsem mu úsměv.

Adrian řídil, já seděla vedle něj a Lindsay na zadním sedadle.

"Kam vlastně půjdeme? Co jí chceš ukázat?" Zajímala se.

"Město." Pokrčil rameny.

"Hm."

"Něco se ti nelíbí?"

"Já jsem v pohodě." Lindsay zvedla ruce ve znamení, že se vzdává. Zasmála jsem se tomu a radši už koukala z okna.

Město bylo krásné. Takové klidné, o kousek dál byl postaven přístav. Adrian s Lindsay mě vesele provázeli a já neskrývala své nadšení.