New message [CZ]✔

Kapitola sedmdesátá osmá

"Můžeš mi laskavě vysvětlit, cos dělala?!" Vtrhla na mě Mia, když jsem kulhala dolů ze schodů.

Zvedla jsem hlavu a opatrně položila bolavý kotník na podlahu. "Spadla jsem."

Moje sestra jenom zavrtěla hlavou. "No jasně. A cos dělala, že jsi spadla?"

Uchechtla jsem se. "Zkoušela jsem přelézt plot."

Vykulila oči. "Proč?!"

Pokrčila jsem rameny. Můj tajný plán musel zůstat utajený! "Víš, jak se ti zpevní svaly? Ani nemusíš chodit do posilky!"

Mia na mě zírala jako na zoubkovou vílu, která jí právě oznámila, že se zná s růžovým jednorožcem. "Tak na tohle ti mám jako skočit, jo?" Odfrkla si.

"Věř si čemu chceš. Já se ti tu nemusím vůbec zpovídat." Odbyla jsem ji a odkulhala do kuchyně s cílem si dát něco k jídlu. Dobelhala jsem se k lednici a vytáhla z ní dvě vajíčka.

"Co kdybych si vás usmažila a myslela přitom na to, jak smažím toho blba, kvůli kterému nemůžu chodit?" Zamrkala jsem.

"Liss, dneska dojede máma." Zabroukala Mia.

"Vím." Zavrčela jsem.

"Myslíš, že se budou zase s tátou hádat?" Pípla roztřeseně. Otočila jsem se na ni.

"Mio," mé srdce při pohledu na ni pukalo, "no tak. To bude v pohodě."

"Co když to skončí rozvodem? Co když nás soud rozdělí a..." zavrtěla hlavou.

"Ale Mioo!" Protáhla jsem a dokulhala za ní, abych ji objala. Zasmála se mi do ramene.

"Chodíš jako tučňák."

Taky jsem se zasmála. "Taky to dost bolelo."

"Tak s tím zajdi k doktorovi." Navrhla mi a odtáhla se.

Kousla jsem se do rtu. "Zlepší se to. Odpoledne už to bude fajn."

Povytáhla obočí.

"Tak zítra." Opravila jsem se. Mia se na mě usmála a potom...

"Vajíčka!" Vyjekla a ukázala na pánvičku. S výkřikem jsem doskákala k plotně, abych hned zjistila, že moje snídaně se proměnila v usmažený černý hnus.

"Sakra." Zavrčela jsem.

"Já ti udělám nový. Mám to vyhodit?"

Povzdechla jsem si. "Dej to psovi."

Mia protočila panenky. "Ještě jednou. My nemáme psa!"

"Tak nějakýho kup!" Křikla jsem a usedla ke stolu, na kterém pořád stála váza s růží. Pousmál jsem se a vzala květinu do rukou.

"Tu růži tam nech. Ta je moje." Zapěla Mia a vytáhla z lednice další dvě vejce.

Zvedla jsem hlavu. "A odkdy?"

"Od té doby, co mu lámeš srdce každým zmeškaným hovorem, sestřičko." Mrkla na mě.

Věděla jsem, že má pravdu. Věděla jsem, co musím udělat.

..
Pohled Adrian:

"Sethe! Co to-" začal jsem, ale Seth mě rychle zarazil zvednutím ruky.

"Drž hubu! A padej! Padej, Adriane!"

Se smíchem jsem vyšel z jeho bytu a zašil se do svého. Sedl jsem si do obýváku. Teď už jsem se té salvě smíchu ubránit nedokázal. Viděl jsem příliš.

"Člověk je chvíli pryč a on si Seťík už..." zavrtěl jsem hlavou.

Seth klepal o pět minut později. Zaklepal a vešel bez vyzvání.

"Jako doma, Sethe." Utrousil jsem.

"Odkdy neklepeš?" Zavrčel na mě. Pokrčil jsem rameny a usmál se na něj.

"Ty taky často neklepeš. Kde máš tu svoji sexy mladou návštěvu?"

Seth zuřil. "Therese je šestatřicet. Měj k ní trochu úcty, ano?" Ukázal na mě prstem.

Rozesmál jsem se. "Tak tohle jsem nečekal. Kde jsi k ní přišel?"

Ošíval se. Dlouho. To nebylo dobré znamení. "Sethe?"

"Nesměj se mi, jo?" Poprosil a já s vážnou tváří přikývl.

Sklopil pohled do země. "Víš, jak jsem ti říkal o Hadley?"

"Cože?"

"Té osmnáctileté, se kterou jsem si psal. A měl jsem s ní jít na tu párty, ale zrušila to."

Znovu jsem přikývl. Popravdě, bál jsem se toho, co přijde.

"Theresa... ona... je to její matka."

"Cože?!" Vykřikl jsem a zvedl se do stoje. Seth couvl. "Proboha! Sethe! Jsi vůbec normální? Sakra, proč? Proč?"

"Věděl jsem, že to nepochopíš." Zamumlal.

"Ne, že nepochopím! To by nepochopil nikdo! Jak... ty vole, jak?"

Založil si ruce na hrudi. "Adriane... já mám Tessu rád. Hodně. Hadley je kus a všechno, ale Tess je... prostě dokonalá! Má ten nejkrásnější úsměv na světě!" Zasnil se. Radši jsem ho přerušil dřív, než začal vyjmenovávat, co ještě je na 'Tess' krásné.

"Poslyš. Ty, Setíku, ty máš vážný problém. Nemůžeš chodit s matkou svý... ani nevím, co to je. To prostě nejde, rozumíš?"

"Zrovna ty bys to měl chápat!" Vyčetl mi. "Láska si nevybírá."

Zavrtěl jsem hlavou. "Tohle se mi nezdá, kamaráde. Vůbec se mi to nezdá."

"Nechápeš to."

"Co na to Hadley?" Namítl jsem.

Seth se zamračil. "Hadley to pochopí. Časem."

Složil jsem hlavu do dlaní. "Ach Bože."

"Adriane-"

"Víš, jak bude ta holka zdrcená, když zjistí, že jsi jí dal košem kvůli její matce? A co Tessin manžel?"

"Je osm let rozvedená."

"Jestli jí je šestatřicet, musela mít Hadley v osmnácti." Hádal jsem.

"Jo. Ještě něco, Adíku?"

"Ne, rezignuju. Je to tvůj život."

Usmál se. "Dík. Pozvu tě na sv-"

"Neee!" Vykřikl jsem. "Neříkej, že se budete brát!"

"A chceme spolu mít další dítě." Dodal.

Vytřeštil jsem oči. "Děláš si srandu, že? Tohle se mi jen zdá."

Zasmál se. "Kluka. Pojmenuju ho po tobě."

Dost. Stačí! Spěšně jsem se natáhl pro mobil, peněženku a klíče a vyrazil ze dveří.

"Kam jdeš?"

"Pryč od tebe!" Zavolal jsem na něj a přivolal výtah.

.....

Takže lidii :3

Noo... tenhle zvrat... byl trochu neplánovaný... snad jsem vás moc nevyděsila?? :D

Noční kapča, voila!

Dodatek:
Halo, halo? ;) máme tu nějaké fanynky 1D? Konkrétně Harryho?
Určitě se podívejte na příběh od uživatelky Sisa_SR, story: In Bloom

Chriss

PS: ten gif!!! Libovej!!!