New message [CZ]✔

Kapitola druhá

Přejí hezké čtení :) předem se omlouvám za překlepy, ale mobil mě nemá rád. Na fotce Thea :) (as kdo jiný, než naše nejkrásnější Leigh Anne Pinnock)
PS: webová stránka v příběhu nejspíš ani neexistuje, vymyslela jsem si ji na místě :)

............
Každé další ráno jsem se probouzela se slzami a vyděšeným výrazem. Budily mě noční můry, v nichž jsem se buď topila nebo se mi ostatní vysmívali, zatímco jsem padala do hluboké propasti, odkud už nebylo úniku. Byla jsem prakticky na dně, ale už ani ne tak z Joshe a Fel, ale z rodičů.

"A přijde dnes na večeři i Josh?" Zeptala se mě máma, zatímco na plotně míchala zeleninovou polévku.

"Ne, mami." Povzdechla jsem a opřela se o židli. Mezitím, co jsem dumala nad životem a máma míchala polévku v hrnci, moje mladší sestra Mia se nabídla, že nakrájí maso do směsi.

"Představ si, Liss," začala Mia, "ten kluk z tvé třídy, Mark, mě pozval na rande." Vychloubala se.

"To je ... super." Usmála jsem se na ni. Marka jsem nikdy neměla ráda. Byl Joshův kamarád, namyšlený, egoistický a totální magor. Krásy měl víc než rozumu.

"Super?" Vyjekla Mia. "To je příliš slabý slovo."

"Mio, dávej pozor, jinak si usekneš prst." Napomenula ji máma. Vůbec nic neřekla k tomu, že si Mia už v patnácti randí, dokonce se staršími kluky. Někdy mi přišlo, že mají rodiče Miu radši. Skoro nikdy ji nekritizovali, co si pamatuji, nikdy na ni nezvýšili hlas. Jednou se mě máma zeptala: "Proč nejsi jako tvoje sestra?"

"Ach ten Mark." Zasnila se Mia. Bohužel jsem nestihla vyskočit včas. Sestře ujel nožík rovnou na prst.
"Aaaaau!" Vykřikla a začala si ránu cumlat.

"Říkala jsem ti, že si máš dávat pozor." Bědovala mamka. "Lisso, přines dezinfekci."

Přinesla jsem. A potom ještě náplasti, obvazy a mobil.

Jak jsem předpokládala, ani kapka krve. Ale Mia s mamkou vypadaly, jako by šlo o život.

"Nemám zavolat záchranku? Asi je to vážné." Zažertovala jsem a máma mě ihned zpražila pohledem. "Nevtipkuj." Zavrčela.

Och. Tak pardon.

Zazvonil zvonek u domovních dveří a já se tam okamžitě rozběhla. Jak jsem čekala, byly to moje dvě krásky: The a Roxy.

"Tak ráda vás vidím." Zašeptala jsem jim do vlasů při společném objetí. "Pojďte dál, holky."

Křikla jsem na mámu, že jdeme nahoru a táhla ty dvě k sobě do pokoje. Před pěti dny jsme se tady nacpávaly zmrzlinou. Usmála jsem se při té vzpomínce a zamkla dveře na dva západy.

Pokojík byl jediným místem v domě, kde jsem se cítila dobře, kde jsem měla soukromí. Ségra sem mohla jen v případě nouze a to stejně směla klepat. Rodiče sem nechodili.

Byl vymalován bílou barvou. Naleštěná podlaha byla pokryta huňatým bílým koberečkem. Naproti dveřím se nacházelo velké francouzské okno s bílým rámem. Po jeho levé straně mahagonový psací stůl s růžovým laptopem (dárek k šestnáctinám), vedle velká skříň se zrcadlem a naproti dvoulůžková postel s hromadou polštářů a peřinou se světle modrým prostěradlem. U nohou postele stála komoda s hromádkou knížek a u čela noční stolek s lampičkou a u stolku zásuvka.
Po zdech jsem rozvěsila fotky v barevných rámečcích- já, Thea a Roxy; rodina; já s Miou; fotka z mých šestnáctin; mámin pudl z dětství; já s Joshem na plese...
.... sakra. Tu musím sundat.

Udělala jsem to a pak si sedla s holkama na postel. Roxy vytáhla mobil a zeptala se: "Heslo na wifi pořád stejný?"

Se smíchem jsem přikývla. Thea nad ní zavrtěla hlavou a pak se obrátila na mě: "Jak ti je?"

Pokrčila jsem rameny, stále s úsměvem. Potom jsem pohledem sjela Roxy, zabranou do chatování.

"Rox?" Oslovila jsem ji.

Vzhlédla a zrudla. "Jé, promiň." Odložila telefon na postel. Odfoukla si vlasy z tváře a potom se kousla do rtu. "Jak se máš?"

Thea protočila oči. "Teď jsem se jí ptala."

Roxy se znovu schovala za oponu svých vlasů. "Promiň, Liss."

"To nic." Zasmála jsem se. "Píše nějaký kluk?" Ukázala jsem na mobil.

Rozzářila se. "Jo. Jmenuje se Paul. Poznali jsme se přes NewFriends.online."

Zírala jsem na ni jako na zjevení. "Přes co?" Zeptala jsem se.

"NF online je webovka, která má fungovat jako seznamka. Většina lidí ji už ale používá na dopisování s cizími lidmi, můžeš také narazit na úchyly, vrahy... " prskla směrem k Roxy. Ta zvedla oči v sloup a dramaticky si povzdechla. "Paul je slušný kluk."

"Když myslíš." Thea pokrčila rameny.

"A jak to teda funguje?" Zeptala jsem se.

"No, musíš se tam zaregistrovat. Lidi tam používají pseudonym, můžou a nemusí zadat své jméno. Ani věk. Jen pseudonym a jakoukoli fotku. A taky můžeš přidat i své koníčky. Podle toho se ti v doporučených načtou i lidé s podobnými koníčky a tak. Prostě hovadina na třetí." Ukončila to Thea.

Roxy se na ni zlostně podívala: "Není to hovadina, Theo. Vždyť jsi tam taky zaregistrovaná."

"Jo." Thea se tajemně usmála. "Ale já tak nějak rozpoznám úchyla od slušného kluka."

Roxy se zamračila. "Jdi někam, Theo."

Holky zůstaly na večeři a potom mě opustily. Osprchovala jsem se, hupsla do pyžama a ulehla do postele.

Ani jsem se nemusela nějak převalovat. Usnula jsem v podstatě hned.

Jakmile jsem zabrala, začalo se mi zdát o online seznamce.

No super.