New message [CZ]✔

Kapitola sedmdesátá čtvrtá

Pohled Adrian

"Do hajzlu s tím krámem!"

Seth na mě pobaveně pozvedl obočí. Potom jen zavrtěl hlavou a napil se vody. Zamračil se na skleničku.

"Ty, Adriane? Víš, že voda na otupení smyslů moc nepomáhá?"

Sesunul jsem se do křesla a odhodil telefon. "Ty iPhony nikdy nebyly zrovna spolehlivý." Zamumlal jsem.

"To je sice super, ale já zrovna narážel na to, že jsi mi nalil obyčejnou vodu." Seth mi dvakrát luskl před obličejem.

"Podívej se do té skříňky v rohu, ty alkoholiku."

"Nejsem alkoholik!" Bránil se Seth a zvedl se z pohovky. Vydal se do kuchyně a otevřel zmiňovanou skříňku. "A ty taky ne. Nic tu není."

"No vidíš to."

Seth došel zpátky ke mně. "Víš, že tě vidím poprvé se trápit kvůli nějaké holce? Odkopla tě, neodpovídá."

"Neodkopla mě," bránil jsem ji, "to já jsem to všechno podělal."

Seth nade mnou znovu zavrtěl hlavou, dneska už asi po desáté. "Zajímavý, že to přiznáváš až u téhle."

Zvedl jsem hlavu. "O čem točíš?"

"Podělal jsi to u všech. Nadine, Clara, Joan, Lynn... no, i když ta... jo a ještě Wendy... Pauline, Gwen..."

"Už jsi skončil?" Zavrčel jsem.

"A teď Lissa. Jo, skončil jsem. Proč sis ale nevyčítal to, že jsi ublížil i jim? Proč si vyčítáš jenom Lissu?"

Zarazil jsem se nad tím. "Vyčítám si i ty ostatní. Byl jsem idiot. Pořád jsem. Před tím, než jsem potkal Liss... jako by mi bylo jedno, že jsem ty holky jenom využíval. Je mi ze mě špatně."

Seth přikývl. "A všechno to způsobila ta seznamka." Dodal.

"Jak to myslíš?" Nechápal jsem.

"Já ti říkal, že stačí prostě někam vyrazit a sbalit ženskou na místě. Ale tys neustále trval na tom, že ji musíš nejdřív 'poznat', nabourat se jí do komplu a pak ji pozvat na 'schůzku'."

"Ty schůzky byly fajn." Namítl jsem.

"Jo. Rande ve třech. Ty, ona, postel."

Hodil jsem po něm polštářek. "To není pravda, Sethe!"

"Fajn. Tak ty, ona a veřejné záchodky v nóbl restauraci."

Přimhouřil jsem oči. "Ne. Vždy byly ty schůzky aspoň dvě."

"Vidíš, jak jsi riskoval? Dvě schůzky. Psal sis s nimi a dělal ze sebe vola, protože ulovit si rybku na místě ti prostě nevoní." Vrčel na mě. Potom se zamračil. "S Lynn ses sešel jen jednou. Opila se a tak jsi ji odvezl domů..." zamyslel se, "... Liss ale taky nebyla zrovna při vědomí, ne? A proč jsi ji vzal k sobě? Proč nic nebylo, když s Lynn jo?"

Zkoumal mě pohledem. Kamarád-nekamarád, lezl mi na nervy. "Protože Lynn byla při vědomí. Protože byla o rok starší. Protože Liss..." zadrhl se mi dech.

"Protože ses zamiloval ještě dřív, než jsi ji potkal." Odhadl Seth. "Protože jsi malá citlivka."

"Nech mě bejt." Odsekl jsem.

"Dobře. Sorry. Tak, co plánuješ na večer?"

Zavrtěl jsem hlavou a sklopil pohled do země. "Počkám, až se mi rozjede mobil a pak jí zkusím zavolat."

"Zavolat? A není lepší k ní rovnou zajet? A vyřídit to s ní osobně?"

To bys nepochopil, brácho. "Rozmyslím si to."

"Nic nerozmýšlej. Prostě za ní jeď. Hotovo. Dívej. Já celou dobu v Nebrasce mlčel. Až Katelyn mi promluvila do duše, abych si stál za svým a o svůj majetek se popral. Jinak už bych neměl nic. Takže mám alespoň půlku. Ty, chlape, ty nemáš nic. Jestli tu holku chceš, mazej za ní. A přestaň mi tu fňukat jak malý dítě."

"Fajn." Pousmál jsem se.

"Vstávat a cvičit!"

Pohled Liss

"Liss, no tak! Prosím, pojď taky! Caleb má vždycky ty nejlepší párty na světě!" Žadonila Roxy do telefonu.

"Nechci jít na žádnou párty. Nechci mezi lidi. Necítím se na to."

"Joj! Bude to fakt bomba, uvidíš! Celou dobu tě budeme s Theou hlídat. Fakt."

"Jako minule?" Zeptala jsem se suše a rozbalila balíček čokoládových sušenek.

"Minule jsi díky tomu přece potkala Adri- proboha, promiň." Zajíkla se a mně se znovu do očí nahrnuly slzy.

"Roxy-" vzlykla jsem.

"Bude to zábava. Prosím, Liss. Pojď taky. Odreaguješ se a... tak."

"Na vaše," mínila jsem tím Theu a Roxy, "způsoby 'odreagování' nemám náladu. Nepiju. A odteď už s nikým nespím. Nemíním se zase probudit v cizím pokoji vedle cizího člověka. A k tomu zjistit, že je to nějaký Mexičan s piñatou v levé ruce a kaktusem v té pravé. Když říkám kaktus, myslím tím kaktus. Rostlinu."

Zahihňala se. "Nebude tam alkohol."

"Co je to potom za párty? S dortem, klaunem a doprovodem rodičů? To abych řekla tátovi."

Roxy si povzdechla, ale znělo to spíše pobaveně než otráveně. "Prostě pojď taky. Prosím. Nemůžeš nad ním brečet věcně. Ber to... asi mě zabiješ za to, co řeknu, ale ber to jako úlet. Jo?"

Úlet? To slovo mi vrývalo díru do srdce. "Roxy, já ho ale milovala." A pořád miluju. "Možná je to blbost, ale já nemůžu kluka, do kterého jsem byla," a pořád jsem, "zamilovaná, jen tak odstrčit na vedlejší kolej a zapomenout."

Chvíli mlčela. "Já vím, zlato. Ale... udělej to pro mě. Pro sebe. Pro Theu. Jedna párty. Co se může stát?"

"Tím, že se takhle ptáš, tak všechno. Od požáru až po zombie apokalypsu."

Zasmála se. "Prosím! V šest jsme u tebe. Prosím!"

Přemýšlela jsem. Brečet nad svým týdenním vztahem přece můžu i pak, no ne? "Tak fajn." Vyhrkla jsem a pak toho hned zalitovala, když začala Roxy pištět nadšením.

"Hurá, už se nemůžu dočkat! V šest u tebe!"

Zavěsila a já měla okamžitě nutkání praštit hlavou o kuchyňskou linku.

Co jsem to jen provedla?!

..

Kapitolka buď ještě večer, nebo zítra :)

Děkuju za vaši podporu <3

Chriss