New message [CZ]✔

Kapitola sedmdesátá druhá

Sešla jsem pomalu dolů do obýváku. Kráčela jsem neslyšně, jako duch. Jako mrtvola bez duše, bez důvodu žít.

Popravdě, takhle jsem se vlastně i cítila.

"Ne, Roxy! Nedělám si legraci! Josh se hlavně nesmí nic dozvědět."

Zastavila jsem se. Josh?

"Tak to bychom Lissu neměly nechávat samotnou." Špitla Roxy.

Co se tu děje? V tichosti jsem docupitala ke zdi obýváku a stoupla si tak, aby mne neviděly a já je slyšela.

"Rox, je to vážné. Felicity jsem včera potkala v supermarketu. Z toho, co povídala, jsem pochopila, že Josh plánuje Liss získat zpátky za každou cenu."

"A co teď budeme dělat? Adrian už nám asi moc nepomůže. Zajdeme na policii?"

Vykulila jsem oči. Policie?!

"No, to by se nejdřív muselo něco stát. A čekat na to, až Liss někdo ublíží... to je přece volovina."

"Tak co navrhuješ?"

"Hlavně držet Lissu dál od Joshe."

Prosím? Josh mě chce zpátky. Fajn. Možná mám příliš vysoké ego, ale dalo se to předpokládat. Tu noc, kdy jsme měli jít do toho nového podniku na kraji města, kdy nepřišel a já se rozhodla dojít za ním, aby mi to vysvětlil, tu noc, kdy jsem vešla do jeho bytu (jeho rodiče bydlí blok od něj) a viděla ho s Felicity... a pak jsem prostě utekla... nestihli jsme si promluvit. Nenechala jsem ho mluvit. Kdybych možná zůstala, nějak by se z toho vykecal a já bych s ním zůstala.

Ale... o tom pochybuju.

Vyběhla jsem zase schody a zachumlala se pod huňatou deku. Unaveně jsem zívla a vytáhla svůj mobil. Šokem jsem se zajíkla.

Třicet osm zmeškaných hovorů!!!

Třináct zpráv!

Najela jsem na zprávy. Všechny od Adriana.

Liss, vim, ze se na me zlobis a je mi jasny, ze se mnou nechces mluvit. Jen mi dovol ti to vysvetlit :( A

Fajn. Telefon nezvedas. Takze... :/

Holka, zabijis me.

Mam pocit, ze kdyz napisu, ze ona se vrhla na me... stejne to nepomuze, vid?

Nezvedas mi telefon... a ja se ti nedivim. Jsem totalni idiot a uvedomuju si to. Ale mrzi me to.

... ted ctu tu odeslanou zpravu. Neni z toho jasny, jestli me mrzi vic to, ze jsem idiot, nebo to, ze jsem to vsechno podelal. Oboji me to dost mrzi.

Usmála jsem se. A potom jsem si uvědomila, že se usmívám a všechno se zase sesypalo.

Lindsay se ted vratila. Celou noc jste byly pryc. Prespaly jste v Reedsportu, ze?

Jo, prespaly. A ty jsi pred hodinou odletela.

Ja... zitra odletam do Santa Rosy.

Lindsay me nenavidi a Cameron se mnou nemluvi. Rodice... to radsi ani nekomentuju.

Liss :( mel jsem ti to vsechno rict. Mel jsem od sebe Antonii odehnat driv, nez se stalo to, co se stalo. Promin mi. Prosim.

Sice to neni moc hrdinsky, ale smazal jsem si ucet na NF :/... ani nevim, proc ti to vlastne pisu.

Liss... chybis mi.

"Ty mně taky." Zaslzela jsem. Odložila jsem mobil na noční stolek a pohlédla na svou skříň.

"Ale moje důvěra není panenka, se kterou si můžeš hrát."

Trochu kratší :(