My boyfriend MarweX [DOKONČENO ]

#16 Nemocnice?!

Ráno jsem se vzbudila jako vždy v pět hodin ráno. Vylezla jsem z Markova objetí a šla do koupelny si udělat ranní hygienu. Když jsem s hygienou byla hotova, šla jsem se obléct. Oblékla jsem se a vyšla před chatu.
Protáhla jsem se a vyšla jsem směrem k jezeru...miluju to tam. Je tam strašně hezký výhled na přírodu. Sedla jsem si na kámen a dívala se na tu přírodní krásu. Když v tom mě někdo zezadu chytil, zakryl mi oči a dal mi ruku přes pusu. Odtáhnul mě do nějaké místnosti. Osoba mi sundala šátek. Chvíli jsem nic neviděla, ale za chvilku jsem se rozkoukala. Seděla jsem v koutě nějaké místnosti. Byla tam osoba s mikinou a kapucí na hlavě. Tu mikinu jsem ihned poznala....byla to mikina od té holky z parku. ,,co po mě chceš?" vytlačila jsem ze sebe. ,,Po tobě nic" zasmála se ,,Ale po Markovi ano. Ty si mi ho přebrala...byl jen a jen můj!". Snažila jsem se vstát, ale když jsem se postavila, shodila mě zpátky na zem. Avšak to přehnala. Když jsem padala dolů bouchla jsem se do hlavy. Začala mi téct krev. Ona si toho všimla a začala couvat ke dveřím, ve kterých za chvíli zmizela. Pokusila jsem se vstát, ale spadla jsem zpátky na zem. Zkusila jsem to znovu. Teď se mi to povedlo. Pomalu jsem vyšla z místnosti. Trochu jsem se kymácela. Byla jsem přímo před kempem. Šla jsem teda do kempu. Pomalu jsem se doplazila k naší chatě ze které právě vycházel Jakub. ,,Han co se děje?" řekl ustaraně a běžel za mnou. ,,B...bolí to" řekla jsem mu a chtěla ukázat na hlavu ale už jsem to nedala..spadla jsem. Jediný co jsem cítila bylo to jak mě Jakub chytil.

*Pohled Jakuba*

Když jsem ji chytil, všimnul jsem si Pedra jak si tam s někým povídá. ,,Pedro!" zavolal jsem nejvíc co to šli ,,dělej pojď sem! A vem si mobil! Potřebuji sanitku!". Pedro přiběhl rychlostí světla i s mobilem v ruce. Podal mi ho a já vytočil číslo 155.

Okey. Hned po 5ti minutách přijela sanitka. Ze sanitky vyběhli dva sanitáři. Naložili Hanču na vozítka a dali jí do sanitky. Zavřeli dveře a vyjeli do nemocnice. Přiběhl Marek. ,,Co se stalo?!" řekl poplašeně. ,,teď není čas vysvětlovat" řekl jsem a vyšel směrem k chatě ,,vem si tu svojí mikinu a jedem.". Nechápal: ,,A kam?". ,,za Hančou" řekl jsem a hodil po něm jeho modrou mikinu. Nasedli jsme do auta a vyrazili.

*Pohled Marka*

Vůbec jsem nechápal kam jedeme. Pochopil jsem to až jsme tam dorazili.
Přijeli jsme před nemocnici. Vylezli jsme z auta a vešli do nemocnice. Jakub šel na recepci na něco zeptat. ,,Leží na pokoji číslo 19" řekl a začal hledat ten pokoj. Konečně ho našel. Zaklepal a vešel. Šel jsem za ním. Když jsem uviděl Han na tom lůžku, stál jsem tam s otevřenou pusou. Sedl jsem si na židli vedle jejího lůžka. ,,c..c..co se jí stalo?" vykoktal jsem. ,,zatím nevíme" začal Jakub ,,Víme jen, že se pořádně bouchla do hlavy. Musíme počkat až se probudí a jestli si to bude pamatovat protože ta rána byla hodně velká". Podíval jsem se na ní a chytl ji za ruku. Přišel doktor. ,,Zdravím" pozdravil ,,budu hádat vy jste příbuzní?". ,,nom já ji našel" začal Jakub ,, A tady Marek je její kluk". ,,Dobře" přikývl a začal něco hledat v papírech ,,Takže...rána byla hodně velká. Museli jsme zašít. Teď musíme počkat jestli si bude všechno pamatovat". Zhrozil jsem se...co když si nevzpomene. ,,Marku?" zamával mi před očima Pedro ,,jdeš se dolů najíst? Máme s Jakubem hlad...nesnídali jsme a ty taky ne". ,,Nemám hlad" odsekl jsem a dál se díval na Hanču jak tam bezvládně leží. ,,Ale ty jíst musíš" řekl a chytl mě za rameno. Odtáhl mě z pokoje do bufetu kde mi objednal něco k jídlu a pití. Snědl jsem to a běžel nahoru. Pořád tam ležela. Sedll jsem si zpátky na židli. Po chvilce jsem usnul.

Asi po deseti minutách spánku mě vzbudily hlasy kluků před pokojem, mluvili tam s doktorem. Dal jsem ucho ke dveřím a poslouchal. ,,Byl by zázrak kdyby si něco pamatovala " mluvil doktor ,,Vzal jsem si vás sem protože jsem viděl jak váš přítel byl vystresovaný. Nechtěl jsem ho tím stresovat ještě více". ,,Ano chápu" řekl mu na to Jakub. ,,a jaká je šance, že by si něco pamatovala? " zeptal se Pedro. Ukápla mi slza. ,,Hodně ale hodně malá až mizivá" odpověděl mu doktor. To jsem už nevydržel a rozbrečel se úplně. Doplazil jsem se k mojí židli. Chytl jsem ji za ruku. Druhou ruku jaem si dal pod hlavu a usnul jsem.

*Pohled Pedra*

Když jsme vešli do pokoje, viděli jsme tam Marka jak drží Han za ruku a spal. Bylo vidět že brečel, měl celou mokrou tvář. ,,nechte ho tady" řekl doktor a vzal peřinu z vedlejší postele a přehodil ji přes Marka. Šli jsme do auta a vyjeli zpátky do kempu...

Wassup!
Tak tady pro vás mám další kapitolu! :)
Doufám že se líbí :)
Budu ráda za každý vote,komentář nebo případné sdílení :)
Vaše MenTeovka ;D
PS: jestli tam jsou překlepy tak se moc omlouvám.