My boyfriend MarweX [DOKONČENO ]

#68 Ona žije!

*Pohled Marka*

Vstal jsem ve 4 hodiny ráno,neměl jsem co dělat,tak jsem si zapnul film,ale ještě pred tím jsem vydal video. Vyhledal jsem si na internetu film,na který jsme se vždy díval s Han. Když začal,po tváři mi stekla slza,vzpomněl jsem si totiž na Han. Otřel jsem si slzu a radši film vypnul. Zaklapl jsem notebook a odložil ho na noční stolek. Lehl jsem si na postel a díval jsem se do stropu. Po chvilce jsem usnul.

*The sen*

,,Zapomeň na ňi!" křičela na mě mamka. ,,Už se nikdy...zdůrazňuji nikdy neprobudí!" přidal se taťka. ,,Probudí!" rozbrečel jsem se ,,proč na mě řvete?!". ,,Marku...chceme pro tebe to nejlepší" chytla mě za rameno mamka ,,Našli jsme ti slušné děvče,které stojí za to". Když to dořekla,ukázala na dveře,které se rázem otevřely. Stála v nich Valérie. ,,N..ne..to snad nemyslíte vážně?!" vykřikl jsem a rozbrečel jsem se ještě více. ,,Jo a co se Máry týče....dáme ho do babyboxu.." řekla mamka. ,,Ne!" když jsem to vykřikl,taťka mi jednu vlepil,tak moc až jsem sletěl na zem. Vstal jsem a vyběhl z domu pryč. Běžel jsem do nenocnice a doběhl k Han do pokoje. Seděla na posteli a dívala se do blba,v hrudi měla zatažený nůž. ,,Han! Co se ti to stalo?" vykřikl jsem a z očí mi zase začal téct proud slz. ,,Zabila jsem se..kvůli tobě,aby ti bylo lípe..." řekla a spadla na postel.

V tom mě vzbudila bolest....spadl jsem z postele...super. Přiběhla mamka a vylekaně se ptala co se děje. ,,Ne nic vše je OK,jen jsem upadl z postele" řekl jsem ospale. ,,Fajn" usmála se a odešla. Vstal jsem a oblékl se do teplák a modrého trička. Sešel jsem schody a sedl si ke stolu. Mamka přede mně s úsměvem dala moji porci snídaně. Začal jsem jíst...teda spíš přehrabovat. ,,Děje se něco?" přisedla si ke stolu mamka. ,,Ne...jen myslím na Han.." řekl jsem a dal první sousto do pusy. ,,Aha..." řekla ,, neboj...určitě se probudí a všechno bude jako dříve". Snažil jsem se usmát.

Po půl hodině jsem konečně dojedl snídani jsem vyšel jsem schody a připravil Máru na cestu. Sešel jsem dolů a začal se obouvat. ,,Kam jdeš?" ozvalo se z kuchyně. ,,Do nemocnice za Han" řekl jsem a vzal si klíče a vyšel ven. A protože mi nejede motorka,tak jsem s Márou v náruči,sedl na autobus a jel na náměstí,zbytek cesty jsem uběhl. Konečně jsem tam doběhl a šel přímo na pokoj od Han. Ležela tam,napojena na různé přístroje. Sedl jsem si vedle ní a začal jsem si s ní povídat. Máru jsem měl na klíně. Položil jsem Máru na její hruď,musel jsem ho držet,aby nespadl nebo aby neodpojil nějaký přístroj. Sledoval jsem Máru,ale zároveň obličej Han. Zdálo se mi jako by škubla rty,ale to se,mi asi jen zdálo...nebo ne? Udělala to znova! ,,Han? Jsi vzhůru?" zeptal jsem se s nadějí v hlase. Hýbla rukou a za tím následovalo otevření očí. Začala hladit Máru. ,,Han!" rozbrečel jsem se štěstím. ,,Ona žije!" vykřikl doktor,který zrovna vcházel do pokoje. Objal jsem ji a vzal jsem Máru,protože Han začali doktoři kontrolovat. ,,Pozoruhodné...vše je v naprostém pořádku..." řekl doktor zamyšleným hlasem ,,za týden vás pustíme domů". Když to dořekl odešel. Přiběhl jsem k Han a podal ji Máru. ,,Chyběla jsi mi" řekl jsem ji a dlouze ji políbil. Jen se usmála a pusu mi oplatila.

*Pohled Han*

,,Miluji tě jak nejvíc to jde" řekl mi když mě objímal. ,,Já tebe taky" usmála jsem se a hrála si s Márou. ,,Je doma něco nového?" zvedla jsem pohled z Máry na Marka. ,,Ne nic..vše je při starém" usmál se tím jeho cute úsměvem. Když v tom Markovi zazvonil mobil. ,,Počkej prosím chvilku..volá mi Kuba" řekl a vyšel ze dveří. Já se dále věnovala Márovi.

*Pohled Marka*

,,Ahoj co potřebuješ?" řekl jsem do telefonu. ,,Ahoj,chtěl jsem se ti omluvit,že jsem nepřijel. Měl jsem zrovna jednu neodkladnou schůzku" řekl Kuba. ,,Jo v poho" v mém hlase,asi byla slyšet radost,protože následovala věta: ,,Něco se stalo?". ,,Ano.." řekl jsem a uchechtl jsem se ,,Han se probudila". ,,Wow to je super" řekl mi. ,,Už budu muset končit. Han tam na mě čeká" řekl jsem a už jsem chctěl hovor skončit. ,,Ok ahoj" řekl a típl to. Když jsem vešel,byl tam doktor a Han tam seděla s vykulenýma očima a celá bledá. Doktor odešel a já si sedl na postel vedle ní. ,,Han co se děje?" chytl jsem ji za ruku. ,,M..M..Marku j..j..já jsem..."

Wassup!
Tak tady pro vás další kapitolu :)
Tentokrát má přes 700 slov :)
Doufám,že se vám líbí a že mě neukamenujete kvůli konci :D
Budu ráda za každý vote,komentář nebo případné sdílení :)
Vaše MenTeovka <3