#61 Nenechám..

1.3K 92 129
                                    

*Pohled Han* 

Vzbudil mě dětský pláč. Mára (Budeme mu říkat Mára :D a Marek bude Marek :D Pozn. Autorky) brečel,asi má hlad. Podívala jsem se na hodiny. Bylo přesně jedenáct. Vyskočila jsem z postele a začala jsem se oblékat.  Ještě předtím,než jsem na sebe natáhla tričko,jsem Máru nakojila. Jirka tady nebyl. Položila jsem Máru do postele a hledala jsem,jestli Jirka nenechal vzkaz. Na stolku ležel papír a něm napsané: ,,Ahoj Han, šel jsem za kamarádem. Na oběd si někam zajdu,peníze mám. Vrátím se na večeři. Jirka". ,,Super mám ho z krku" řekla jsem si pro sebe. Vzala jsem Máru do náruče a dala ho do kočárku. Vyjela jsem z hotelu a začala jsem hledat nějakou restauraci. Nakonec jsem se rozhodla jít zase do té pizzerie. Sedla jsem si na terasu a objednala jsem si pizzu a kofolu. Donesli mi to a já se pustila do jídla. Mára se na mě strašně smál a chtěl podat dudlík. Podala jsem mu ho a chvíli jsem si s ním hrála. ,,Ahoj Han" někdo mě chytil za rameno. Lekla jsem se,že to je Marek tak jsem sebou škubla. ,,Jej promiň lekla jsem se tě" zasmála jsem se. Stál tam totiž Honza. ,,To bylo účelem" usmál se ,,Můžu si sednout?". ,,Jasný" řekla jsem a posunula kočárek,aby mohl projít a sednout si na židli. ,,Juj ten je cute" řekl když se zadíval do kočárku. Jen jsem se usmála a dojedla zbytek pizzy. Když v tom mi cinkl mobil. Přišel mi snap od Marka. Otevřela jsem ho. Byla tam jeho fotka s popiskem: ,,Chybíš mi :( Kde jsi?".  Screenula jsem si to a schovala mobil. ,,Kdo ti napsal?" zvedl pohled od kočárku. ,,Ale nikdo" řekla jsem a dopila jsem kofolu ,,Já už radši půjdu".  Vstala jsem a zaplatila to. Vzala jsem kočárek a vyjela. ,,Ahoj" zamával mi. ,,Ahoj " usmála jsem se na něj. Zatlačila jsem do kočárku,ve kterém seděl Mára,který se pořád usmíval. ,,Co se směješ?" zasmála jsem se. Začal se smát ještě více. 

Neuvědomila jsem si kam jedu,ocitla jsem se před Markovým domem. ,,Sakra " zasmála jsem se a otočila jsem kočárek. Jediný problém byl,že Marek seděl na schodu před domem. ,,Han!" řekl a rozběhl se ke mně. Rozjela jsem se a rychlostí světla jsem se chtěla vytratit,ale nevyšlo mi to...dohnal mě. ,,Han počkej" řekl a chytl mě za ruku. ,,Pusť mě" řekla jsem a chtěla jsem odejít,ale zase mi to nedovolil. ,,Počkej prosím.." řekl a smutně se mi zadíval do očí ,,nech mě to vysvětlit..". ,,Nenechám...jednou jsem ti odpustila a jak to dopadlo..." řekla jsem a konečně odešla. Šla jsem přímo na hotel. 

*Pohled Marka* 

Když odešla,rozbrečel jsem se jako malá holka. ,,Já jsem vůl...ten největší na světě..proč jsem se víc nebránil? Nemuselo se tohle stál...Jsem prostě nehorázný blbec" nadával jsem si sám na sebe. Běžel jsem nahoru do svého pokoje a zamkl jsem se tam. Sedl jsem si na postel a našel jsem si naši společnou fotku s Han. Rozbrečel jsem se nad  ní ještě více. Lehl jsem si a mobil se zapnutou fotkou jsem dal vedle sebe na polštář,kde spávala Han. Za pár minut,se slzami v očích jsem usnul. 

Wassup!
Tak tady pro vás mám další kapitolu :) 
Doufám,že se vám líbí ^^
Budu ráda za každý vote,komentář nebo případné sdílení :3
Vaše MenTeovka :)) 

My boyfriend MarweX [DOKONČENO ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat