#65 Je malá pravděpodobnost,že by to mohla přežít...

1.2K 87 51
                                    

*Pohled Han*

Vzbudila jsem se v nějaké postranní uličce od náměstí. Vstala jsem a chytla jsem se za hlavu,protože mě strašně bolela. Tričko jsem měla celé roztrhané a od krve. Pomalým krokem jsem vycházela z uličky. Ze včerejšího dne,si vůbec nic nepamatuji. Šla jsem směr Markův dům,avšak rychlostí slimáka. Bolest hlavy se stále více a více zvětšovala. Konečně jsem došla ke dveřím,snažila jsem se v kapsách najít klíče,avšak neúspěšně,tak jsem zazvonila. Otevřel mi Marek a já mu spadla do náruče,abych to zkrátila...ztratila jsem vědomí. ,,Han! Han! Vzbuď se!" slyšela jsem jako poslední Markova slova. 

*Pohled Marka* 

Spadla mi do náruče a ztratila vědomí. Vzal jsem ji do náruče a běžel za mamkou ať zavolá sanitku. Za pár minut tu byli, naložili Han na nosítka a odvezli ji. Rychle jsem nasedl na motorku a vyjel jsem. Za pár minut jsem tam byl a šel jsem se zeptat na recepci kde Han leží. Zjistil jsem, že Han ještě nikde neleží a že mám počkat. ,,Díky" řekl jsem a šel jsem do čekárny. Za chvíli přivezli Han a dali ji na pokoj. Za chvíli vyšel doktor se svým notesem. ,,Marek Hubáček?" přišel ke mně. ,,Ano" přikývl jsem. ,,Vaše přítelkyně prodělala velmi velký úraz hlavy"  začal ,,Je malá pravděpodobnost...že by to mohla přežít...". Podlomila se mi kolena. ,,Dík.." nedořekl jsem to  a padl jsem k zemi. 

Wassup!

Tak tady pro vás mám další kapitolu :) 
Doufám,že se líbí :))
Budu ráda za každý vote,komentář nebo případné sdílení :)
Vaše MenTeovka :3333

My boyfriend MarweX [DOKONČENO ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat