,,Nemáte nějaký nápad, co koupit Chloe k narozeninám?" zeptal se Ricky.
,,Hadry." protočil Finn očima.
,,A jak chceš trefit její velikost a vkus?" poklepala jsem si na čelo.
,,Máš snad jinej nápad? Sama jsi nic nevymyslela." vztekal se Finn.
,,Hele já bych jí koupila šperk. Tím nic rozhodně nezkazíš."
,,A to konkrétně jaký?"
,,Co třeba rovnou celý set?"
,,Zlatý? Platinový? Diamanty?Smaragdy?" vyzvídal Ricky.
,,Musela bych to vidět."
,,Fajn. Tak já tě zítra vyzvednu před školou a poradíš mi." navrhnul Ricky.
Ale že se to dopoledne ve škole neuvěřitelně táhlo. Docela jsem se těšila až zalezeme s Rickym do klenotnictví a vyberu nějakou pecku jako by to bylo pro mě.
Stihla jsem si dát ještě cigaretu a pokecat rychle s holkama, když přijížděl Richardův Bentley.
Ricky vystoupil a sundaval si sako, které si dal do zavazadlového prostoru. Podíval se na mě a pak ho zaujalo něco nalevo ode mě. Stačila jsem jenom otočit hlavu do strany. Stál tam Calvin s jedním kámošem a něčemu se šíleně tlemili.
Vrátila jsem se pohledem na Richarda a ten udělal pár kroků ke mně.
,,To je Calvin?"
,,Jo proč?"
Vystřelil jako blesk jeho směrem. Hned mi došlo proč. Jeho rychlé a naštvané chůze si všiml i Calvinův kámoš a drknul do něho. Calvin se otočil a civěl na přicházejícího Richarda.
,,Ricky, počkej!" volala jsem na něho marně.
Calvin si následně všiml i mě. Dobíhala jsem za Rickym, ale on byl rychlejší. Vzal ho za nadloktí a otočil si ho čelem k sobě, aby mu ji pěkně natankoval.
Calvin se hned zkácel k zemi s rukou připláclou na obličeji. Asi to muselo bolet.
,,Ještě jednou na Emmu sáhneš, tak ti budou muset doma pořídit kolečkový křeslo, kreténe!" zaslechla jsem Richardova výhružná slova.
,,Starej se o svoje." odsekl mu Calvin.
On toho asi neměl dost a nebo chtěl před kámošem machrovat. Každopádně Richard ho ještě čapnul pod krkem a obdržel další výstavní pecku.
,,Doufám, žes rozuměl, sráči."odhodil ho s tekoucí krví z nosu a rozseklým rtem.
Jeho kamarád se zachoval skutečně hrdinsky. Stál tam vyděšeně s brkem mezi prsty a čuměl na ně.
,,To tě bude stát draho." vyhrožoval Rickymu naopak zase Calvin.
,,Tady máš dvacku jako bolestný. Kup si boxovací pytel, abys nemusel shánět po večerech holky."
Vyndal z kapsy zmuchlanou bankovku a hodil ji na Calvina. Pak si opucoval košili a odkráčel k autu. Beze slova jsem se odebrala za ním. Calvin na mě zamračeně civěl, ale já jsem mu neměla co říct.
Nasedli jsme s Rickym do auta a odjeli do místního nákupního centra.
,,Hned je mi líp." škubal Rickymu koutek.
,,To jako, že ses vybil na Calvinovi, tak je ti dobře?" začala jsem se smát.
,,Už jsem se na něho chystal minule." vystoupil a podíval se na mě přes střechu auta.
,,Jo jasně a já jsem ti to zkazila." zabouchla jsem dveře.
,,Nechtěla jsi, abych mu to vysvětlil. Řekl bych, že už budeš mít pokoj."
,,Nemělo to cenu. Stejně už s ním nechodím." obešla jsem auto, abych se dostala k výtahu.
,,Máš na víc." uzamkl auto na dálku a vydal se za mnou.
Fakt právě řekl, že mám na víc? To jako myslel, že je on kretén nebo já mám šťávu? Vzhledem k tomu, jak mě nabaloval v klubu bych si troufla říct, že mám šťávu.
Usmála jsem se na něho a nastoupila do výtahu za ním.
,,Řekni mi, proč sis na balil Chloe?"
,,Proč ne?"
,,To není odpověď."
,,Vážně chceš slyšet, co se mi na tvojí matce líbí?"
,,No když jsem viděla ty dvě holky v klubu, přišlo mi, že bys měl na lepší."
,,Možná na sex a na ozdobu, ale jinak jsou nepoužitelný."
,,Nepoužitelný?"
,,Některý jsou úplně tupý nebo chtěj maximálně tak mojí kreditku." vystoupili jsme z výtahu a vydali se chodbou.
,,A jak víš, že jí máti nechce?"
,,Vydělává svoje prachy a nechtěla odcházet ani z práce."
,,To neznamená, že to nechce. Možná zpočátku, aby to nebylo tak okatý. Každá ženská chce prachy,buď to přizná nebo ne."
,,Nejenom ženský."
,,A ty chceš mít děti?" zaskočila jsem ho.
,,Nepřemýšlel jsem nad tím."
,,To kecáš."
,,Měl jsem jiný starosti."
,,Jasně holky daj občas zabrat." zaculila jsem se na něho.
Vešli jsme do luxusního klenotnictví a požádali prodavačku, aby nám něco doporučila. Pár pěkných setů měli, ale při pohledu na cenovku jsem málem omdlela.
,,Třicet táců? Za to bych měla byt." dýchala jsem zhluboka.
,,Tak kterej?"
,,Ten modrý je dokonalý."
,,Ten safírový?" ukázala na něj.
Kývla jsem a prodavačka už ho začala balit.
,,No a co tobě?" podíval se na mě.
,,Mně? Proč mně?"
,,Že jsi mi poradila."
,,Myslím, že ti i tak dost dlužím."
,,Takhle to neber. Prostě si něco vyber a jdeme."
,,Ne to nejde."
,,Slečno, co teď frčí?" podíval se na prodavačku.
,,Tyhle náramky." vytáhla plato s náramky z bílého zlata a platiny.
,,Vyber si." pokynul mi.
,,Vyber mi ty. Mně se líbí všechny."
Na jeden ukázal a nechal v klenotnictví parádní balík.
