28. kapitola

6.3K 246 3
                                    

Běžela jsem po schodech pryč z budovy. Venku zrovna jako na potvoru pršelo jako by někdo pustil sprchu. Ulice se vylidnila a mně nic jiného nezbývalo než vyběhnout mezi kapky deště.

Alespoň se ztratily ty slzy, které jsem nemohla zastavit.

Nejhorší je ten pocit, když někomu věříte a jakmile se dozvíte něco, co jste si nepředstavovali ani v nejhorším, nemůžete pochopit, že to není sen.

,,Emmo!" běžel za mnou.

Nechtěla jsem, aby mě takhle viděl.

,,Dej mi pokoj."

,,Počkej!"

,,Už jsi mi toho nakecal dost. Jdi do háje."

,,Emmo, nechci tě ztratit kvůli takový kravině."

,,Kravině?" otočila jsem se vzteky.

,,Jde tu jenom o ty podělaný prachy. Nebudu na dlažbě, až vypadnu od Chloe."

,,Když už jsi mě chtěl využívat, tak jsi mi to měl říct rovnou." nakopla jsem odpadkový koš.

,,Já vím. Jsem idiot. Ty brečíš?"

,,Ne směju se." zaironizovala jsem.

,,Vždyť jsem toho zase tolik neprovedl nebo jo?"

,,Teď si dávej pekelně bacha na to, co mi řekneš. Znamenala jsem pro tebe někdy něco víc než jen figurku ke svý hře?"

,,Počkej, co tím myslíš?"

,,Že jsem taky lidská bytost a mám svoje city, blbečku."

,,Řekl jsem ti, že tě nechci ztratit."

,,Abys mě mohl dál využívat ke svým podělaným hrám?"

,,Vůbec ne, Emmo. Tak bych to spíš nazval s Chloe."

,,Ricky, končím s tebou. Dělej si ty hovadiny beze mě."

,,Vždyť už jsem u konce. Během pár dnů budeme rozvedení."

,,A co dál?"

,,Jak co dál?"

,,Pošleš mě do háje jako mojí matku?"

,,Ne."

,,Vlastně já zapomněla, potřebuješ na mě ještě něco napsat, aby sis to pak vzal zpátky a proto se mnou musíš být za dobře a naslibovat mi hory doly."

,,Tak já ti něco povím...Ty jsi nevyrůstala v rozpadlý kůlně a nechodila do školy s milionáři. Tobě se nikdy nikdo nesmál a nedělal ti naschvály, že jsi chudá. Nevíš jaký to je. Jsi rozmazlená slečínka a vždycky jsi měla všechno. Já už nikdy do těhle poměrů nechci ať to stojí, co to stojí!"

Zůstala jsem na něho zírat jako opařená. Právě řekl, že jsem rozmazlená?

,,Chápu tě, ale už prostě nemůžu dál. Musím si najít vlastní život a ty si dělej co chceš."

,,Vždyť už jsi začala a jmenuje se Harry."

,,Taky, že s tím chci pokračovat."

,,Stejně nepochopím, co jsem ti provedl tak strašnýho." otočila jsem se.

Byla jsem úplně promočená, vlasy jsem mohla ždímat a on na tom byl podobně.

,,Podělala jsem si to sama."

,,Já už tady asi ničemu nerozumím."

,,Musím vypadnout protože jsem se do tebe zamilovala." vypadlo to ze mě a nedokázala jsem čekat na jeho odpověď.

Rebelka EmmaKde žijí příběhy. Začni objevovat