Byli jsme s Rickym v dost prekérní situaci. Z těch všech lidí, co v baru byli, nás zrovna musel vidět Finn.
Když jsem to vzala z druhé stránky, mohla jsem mu to konečně oplatit. Chvíli jsem přemýšlela, ale nakonec jsem to udělala.
,,Říkala jsem matce, že to na mě zkouší a nikdo mi nevěřil. Teď to, Finne, vidíš."
,,To si děláš srandu. Ty jsi chtěl fakt líbat mojí sestru?" nechápal Finn.
Ricky se podíval na mě a moc dobře věděl, proč jsem to řekla. Neměl na tohle co říct.
,,Finne, když o tom nic nevíš, tak nedělej závěry."
,,Já jsem to viděl a myslím si, že Dannyho a mámu by to zajímalo."
,,Vidět můžeš i ufo a to neexistuje."
,,Nesnaž se Finnovi něco nakecat tak, jako všem okolo, Richarde." vložila jsem se do toho.
,,Dobře jste to na mě nahráli. Teď vypadám jako vůl, ale nebojte se, Chloe vám to stejně neuvěří."
Vzal do ruky telefon a vytočil někoho. S Finnem jsme na něho nechápavě zírali.
,,Chloe, tohle už je od tvojí dcery vážně vrchol..." vyrvala jsem mu telefon z ruky.
,,Tak tohle jsi přehnal."
,,Jsi nemocná, měla by ses léčit." křičel na mě, protože věděl, že matka je stále na drátě.
Finn přiběhl, aby mi telefon vzal a řekl něco matce. Ricky se se mnou přetahoval, ale Finn byl rychlejší.
,,Mami, načapal jsem..." nestihl říct víc, protože mu opět sebral Richard mobil.
V zápalu boje o telefon, spadl na zem a displej zčernal. Máti byla mimo a Richard vytočený.
,,Co to děláš?" zuřil Ricky a mračil se na Finna.
,,Nejsem debil, tak ho ze mě nedělej."
,,Sorry kámo, ale klidně ti přinesu kamerový záznam, že jsem jí žádnou pusu nedal."
,,Ale byl jsi na milimetry." odzbrojil ho Finn.
,,Stejně ti to Chloe věřit nebude."
,,Nebuď na něho hnusnej." zastala jsem se Finna.
,,Emmo, tebe mi byl čert dlužnej. Je mi jedno ať to slyší. Víš proč jsem ti neřekl vloni, co jsi chtěla slyšet? Protože jsi jako ostatní, nedokážeš přijmout odmítnutí a prohru."
,,Žijte si s máti ve lžích. Přeju vám to. Podvádíte se navzájem. Jste dokonalý."
,,Co je?" objevil se ve dveřích Danny.
,,Asi bys měl taky vědět, co Richard udělal."
,,Ten to ví, tomu to blejt nemusíš." zamračil se na Finna Ricky.
,,Skoro se cumlal s Emmou." řekl to i tak.
,,Protože je to nula a neumí si najít ženskou, s kterou by založil rodinu ve svým věku. Co ti k tomu, Finne, mám říct. Neber si z něho příklad." zazdil to Danny.
Měl pravdu...
Odešla jsem, protože jsem vlastně dosáhla toho, čeho jsem chtěla. Finn už ho taky prokoukl a ještě zbývala matka. Po tom našem telefonu asi bude mít co vysvětlovat, ale on to zahraje do outu, aby nás s Finnem očernil a on zůstal ten chudáček.
Finn se nechtěl vrátit domů a proto zůstal spát se mnou u Dannyho. Každopádně jsem si nenechala ujít návštěvu hned druhý den dopoledne. Jakmile se máti vyspala z noční, nastoupila jsem.
,,Příště mi dej aspoň vědět, že nepříjdete domů a co to mělo včera zase být?" zlobila se.
,,Nechtěl jsem tady s Richardem být." dodal Finn.
,,On není s vámi?" divila se matka.
,,Ne. Asi bude u sebe v bytě."
,,A co se včera stalo?"
Nestihla jsem nic říct, Danny mi začal volat.
,,Co je?"
,,Richarda odvezla záchranka."
,,Dostal infarkt?" řekla jsem klidným hlasem, protože jsem si myslela, že ze sebe musel udělat oběť.
,,Ne měl bouračku." ztuhla jsem.
,,A co?"
,,Ještě se neprobral. Leží na JIPce v městské nemocnici."
,,Jo dík." snažila jsem se tvářit v pohodě.
,,Tak co se včera stalo?" dala si matka ruce v bok.
,,Richard měl bouračku, leží v nemocnici." zakecala jsem to a Finn se na mě mračil.
Matka hned vyváděla a chtěla jet za ním. Nedalo se svítit a vezla jsem ji do nemocnice.
Stáli jsme tam přede dveřmi JIPky a čekali na doktora. Finn byl naštvanej a žádná bouračka ho neobměkčila. Zato já byla v háji.
,,Doktore, jak je na tom Richard Bonelli?"
,,Zatím nic pozitivního nepřináším. Ještě se nám ho nepovedlo stabilizovat. Má poraněnou hlavu."
Roztřásla jsem se a chtělo se mi brečet. Matka se málem zhroutila.
,,Můžu jít za ním?"
,,V žádném případě. Jděte domů. Tady je zbytečné čekat. Nic se nezmění ani za hodinu. Budeme ho nejspíš muset operovat." dostali jsme další šok.
Máti nechtěla domů, ale nakonec jsme ji s Finnem přemluvili. Ke včerejšku už jsme se nevrátili.
,,Byla jsi za ním?" zeptal se mě Danny, když jsem přijela domů.
,,Odvezla jsem tam matku a stejně nic nevíme."
,,Včera to bylo dokonalý, ale asi změna plánu, co?"
,,S tímhle jsme nepočítali."
,,Tváříš se příšerně."
,,Mám se snad smát?"
,,Má co chtěl. Boží mlejny melou, Emmo. Ublížil ti a teď se mu to vrátilo i s úroky. Víc už sis přát nemohla." usmíval se.
,,Nechtěla jsem, aby chcípnul." zvýšila jsem hlas.
,,Já vím. Jsi z něho vysraná."
Protočila jsem oči a odešla z baráku. Tohle se fakt nepovedlo.
