Táhla jsem kufr ke dveřím, když mě zastavil Finn a vyptával se kam jdu. Poslala jsem ho do háje, i když mi ho bylo líto. On nemohl za to, co se okolo něho dělo.
Nikdo si ani nevšiml, že jsem odcházela. Máti se venku bavila s Richardem a on jí něco horlivě vysvětloval. Jistě všechnu vinu svalí na mě, aby byl bezchybný.
Jenže mně už to bylo jedno. Byla jsem rozhodnutá z toho baráku vypadnout. K holkám jsem jít nemohla a otec by se akorát vyptával, co se doma stalo.
,,Ahoj Harry." podíval se na mě přede dveřmi jejich bejváku.
Nejspíš zrovna měli nějaký mejdan, protože byla slyšet hudba a spousta lidí.
,,Ahoj, co se děje?"
Kufr jsem zatím odložila do křoví, protože jsem ani nevěděla, jestli u něj budu moc zůstat.
,,Mám hodně velkej průser. Dlužíš mi pomoc." nadechl se a přikývl.
,,O co jde?"
,,Pohádala jsem se doma se všemi a potřebuju někde na pár dní složit hlavu."
,,Jo tak to je v pohodě." usmál se na mě.
,,Fakt?"
,,Jasně. Máme volnej domek pro služebný."
Byla jsem nadšená nejen z toho, že mě přijal s úsměvem, ale že mi vůbec dokázal pomoci.
,,Co se ti stalo?" pohlédl na modřínu pod okem.
,,To je dlouhý příběh."
,,Máme dost času."
,,Nevím, jestli tě to zrovna bude zajímat."
,,Pokud je ten, co ti tohle udělal chlap a není to tvůj otec, tak mi věř, že bude." usadil se pohodlně do zahradního křesla.
,,Neměl bys být spíš na mejdanu?"
,,Zaslechla jsi snad přítomnost Snoop Dogga?" usmála jsem se, protože to znělo spíš jako párty pro seniory.
Něco málo jsem Harrymu řekla, ale rozhodně jsem si nechala pro sebe, že mám něco s Richardem. To by nebylo moc dobrý. Navíc když ho znal.
,,Hele mám tě rád a tohle si ten hajzl odskáče." měl na mysli Dannyho, který mi dal dvě facky.
Najednou se Harry choval úplně jinak. Naslouchal mi a už nebyl ten frajírek, který střídal jednu tanečnici z jeho klubu za druhou a choval se ke každému, jako by byl pod jeho úroveň.
,,Děkuju."
,,Tady si to někdo pěkně odskáče." zamrkal na mě a tím mě uklidnil.
Řekla jsem mu všechno tak, jak bylo jen jsem si malinko občas přibarvila, abych byla za větší oběť. Hned se mi lépe usínalo.
Už dlouho jsem se tak dobře nevyspala. Vypnutý telefon mi však nedal a musela jsem si ho ze zvědavosti zapnout, abych viděla, jestli mě někdo nesháněl. Zapomněla jsem dokonce na srdceryvný dopis na rozloučenou.
Samozřejmě plno změškaných hovorů od matky a od Rickyho ani jeden. Trochu mě to zamrzelo.
Vyšla jsem z domku a po zahradě chodili uklízeči a služky, aby uklidili ten nepořádek po včerejší párty. Dala jsem si cigaretu a napadlo mě, že jsem jim mohla pomoci, abych si jim ukázala, že si vážím jejich pomoci.
,,Ahoj Emmo." pozdravil mě překvapeně Harryho otec.
,,Zdravím vás." usmála jsem se a pokračovala v úklidu.
