2. kapitola

17.3K 385 15
                                    

Ráno mě vzbudil křik z obýváku. Matka křičela na bratra, protože dostal podmínečné vyloučení ze školy. Nijak mě nezajímalo, jak k tomu přišel, ale věděla jsem jistě, že matce se začal vymykat z rukou.

Nesnášela jsem víkendy, protože byla matka doma a chtěla, abychom byli i my.


,,Co byste si dali k večeři?" culila se na nás jako by nám bylo pět.


Bratr obrátil oči v sloup a neodpověděl.


,,Je mi to fuk."

,,Co třeba makaróny ze sýrem? Vaše oblíbený?"

,,Třeba."


Vůbec si neuvědomovala, že už je mi osmnáct a rozhodně nemám zájem o rodinné večeře. Měla jsem svoje plány a Finn stoprocentně taky.

Nejspíš dostala přidáno nebo si někde užila. Takovou náladu neměla hodně dlouho, kromě toho ranního výstupu nad bratrovým vyloučením.


Po obědě jsem vypadla z baráku za Calvinem. Sice jsem čekala, že se mi ozve Harry, ale nakonec jsem se musela domluvit s ním.

Hned po příchodu k němu do bytu jsem z něho cítila chlast. Měl v sobě tvrdý, to jsem poznala.


Bez zbytečných slov mě popadl a začal líbat. Roztrhl mi kalhotky, což mě naštvalo, protože mi je koupil Harry a byly pěkně drahý.

Seřvala jsem ho za to, ale on mi za to naplácal a měla jsem pěkně rudý pozadí.


V pět mi volala matka, kdy dorazím domů, že dělá tu večeři a pozvala někoho na návštěvu. Tak jsem se zpruzeně sebrala a odešla od Calvina domů.


Mezi dveřmi na mě nervózně vyrukovala, abych se slušně oblékla a nechodila jako coura. Otevřela jsem tedy skříň a pěknou chvíli do ní zírala, protože jsem nějak neměla páru, co pro matku znamenalo slušně.

Zvolila jsem tedy volné šaty nad kolena. Nic slušnějšího jsem tu fakt neměla.

Měla jsem tušení, že si pozvala na návštěvu jistě nějakého chlapa, protože z návštěvy její kamarádky Yolandy, toho tolik nedělá.


Seběhla jsem schody a divila se, jak tam různě poskakuje za kuchyňským pultem a zdobí obloženou mísu.


,,Pojď mi pomoc nandat ten koláč na talířky." promluvila na mě.

,,Kdo má vůbec přijít? Nějaký tvůj nový nabíječ?"

,,Jak to mluvíš?" zamračila se na mě, ale neodpověděla, tudíž byla odpověď jasná.


Připravila jsem příbory na stůl a matka šla zavolat Finna, aby sešel ze svýho pokoje. Zvonek u dveří nás upozornil na příchod matčina nového nabíječe, kterého nám chtěla představit.

Opřela jsem se o kuchyňskou linku a zapnula konvici na kafe.


,,Ahoj sluníčko." zaslechla jsem ho, jak pozdravil matku a už z toho se mi dělalo mdlo.

Rebelka EmmaKde žijí příběhy. Začni objevovat