,,Jak ti můžu pomoci?" litovala mě Tara.
,,Nemáš nějaký prášky?"
,,Co blbneš? Tím nic nevyřešíš."
,,Odjedu k tátovi. Už tady nebudu."
,,A co se stalo?"
,,Ať jdou všichni do hajzlu." schoulila jsem se do klubíčka.
Úplně jsem u ní na podlaze vytuhla a vzbudila mě až Tara s vodou a ještě někým za dveřmi.
,,Jestli je to ten kretén, tak mu nakopu prdel." naklonila jsem se, ale naštěstí to byl Harry.
,,Co se stalo? Kam jsi zmizela?"
,,Ty si taky vezmi tu svojí pošahanou sestru a dejte mi už pokoj."
,,Co ti řekla?"
,,Že jsem děvka a vysmála se mi."
,,Ona to tak nemyslela." chtěl mě obejmout.
,,Nesahej na mě. S tebou jsem taky skončila." nechápal.
,,Proč? Co jsem udělal?"
,,Řekla jsem, abys na mě nesahal a dal mi pokoj."
,,Nechám tě být a pak si promluvíme. Netušil jsem, že tě to tak vezme."
,,Včera si dala dvojitou dávku nějakých léků a nevěděla jsem, co s ní. Zavolala jsem Richardovi a on pro ní přijel. Pak přišla v tomhle stavu." vysvětlila mu to Tara.
,,Já mu rozbiju hubu, Emmo. Neboj se." vyběhl ze dveří jako blesk.
To jsem si nemohla nechat ujít. Vystřelila jsem hned za ním, ale nevšiml si a odjel.
,,Chceš tam odvézt?" navrhla mi Tara.
,,Jo."
Vysadila mě před Richardovým bytem a Harryho auto už stálo u chodníku. Vyběhla jsem schody a dveře do jeho bytu byly dokořán.
,,Co jsi jí udělal?" řval Harry.
,,Nic jsem jí neudělal."
,,Jo tak nic..." nastala rána.
Vběhla jsem dovnitř a když mě Richard uviděl zamračil se.
,,No bezva. Víš co, Harry, vem si tu svojí hysterku a vypadněte odtud."
,,Kašli na toho ubožáka, Harry. Však já jsem s tebou neskončila. Tohle jsi neměl dělat."
,,A co mi uděláš? Poškrábeš mi auto?" smál se mi.
,,Neboj se. Já ti ještě ukážu, že nejsem jedna z těch, co jsi využil a odkopl. To ti přísahám." vzal mě Harry za ruku a nutil odejít.
,,Už se bojím."
Na to jsem to už nevydržela a vyběhla po něm. Po tom pěstí, co jsem mu dala, se mi tak ulevilo.
,,Dobrá rána." pochválil mě Harry.
Nekomentovala jsem to a místo do jeho auta jsem si vzala taxíka.
,,Emmo, co to děláš?" byly poslední slova, co jsem z jeho úst slyšela.
Nechala jsem všechny věci a odjela k otci do Pasadeny. Něco jsem si nakoupila z posledních úspor a na něco mi dal i otec. Všechno jsem mu řekla. Kromě toho, že jsem s Richardem něco měla.
Poslední ročník školy jsem si dodělala na nové škole. Našla jsem si nové přátelé a byla jsem stále rozhodnutá tomu kreténovi Richardovi zatopit.
Uběhlo nekonečných deset měsíců, kdy jsem se věnovala jen škole a dokonce jsem se nedotkla jediného kluka. Byla jsem na sebe hrdá, že jsem to dokázala. Byla jsem jako v celibátu, ale poháněla mě myšlenka na toho parchanta, jak se bude tvářit, až se vrátím.
Našetřila jsem si na luxusní káru a s úsměvem na tváři se rozloučila, abych jela navštívit matku a Finna. Tedy alespoň si to tak myslel otec.
Za ten rok jsem se změnila a rozhodně jsem nebyla taková jako dřív. Byla jsem rozhodnutá nikomu už víc nevěřit. Poníženě jsem se rozhodla vkročit do toho domu. Odkud jsem tenkrát prchala jako oběť.
,,Tak tebe bych tu nečekal." usmíval se Danny.
,,Já sebe taky ne, ale tentokrát jsem ochotná udělat cokoliv jen abych toho hajzla zničila."
Danny se na mě nevěřícně díval a pak se usmál.
,,Slyšel jsem, že jsi odjela do Pasadeny."
,,A teď jsem se teprve vrátila. A víš co, Danny, udělej si ze mě třeba fackovacího panáka, ale toho člověka chci vidět na dně."
,,To zní slibně. Co víš?"
Řekla jsem mu všechno. O Charlotte, matce a o tom, jak se ke mně zachoval. Danny nebyl z těch lidí, co by dávali druhou šanci, ale byl jediný, komu jsem dala šanci a měl na tom stejné potěšení.
Jako první jsem si zjistila, zda Richard stále navštěvuje Harryho klub a skutečně tomu tak bylo.
Chtěla jsem, aby věděl, že už nejsem taková jako když jsem odjížděla. Zašla jsem si do kadeřnictví, nechala jsem si prodloužit řasy a do podprsenky investovala tolik, že by z toho otec vyžil celý měsíc. Ale efekt byl dokonalý. Z dvojek se staly minimálně čtyřky a přesně tak to žral Richard.
Ačkoliv jsem na tu kabelku od Chanelu šetřila celý měsíc, musela jsem si jí pořídit. Přestala jsem kouřit, protože jsem nechtěla na nic z toho, co jsem dělala dřív mít vzpomínku.
Danny viděl, jak mě to žere a vyslechl si, jak hodně mi ten člověk ublížil. Bylo mi jedno, že Danny mi dal přes hubu, ale možná mě to mělo tenkrát probrat. Třeba bych nedopadla takhle.
Lepší rozbitej ksicht než srdce. Protože to se nezahojí.
Ten večer jsem si vzala ty nejvyšší podpatky, co jsem měla. Taky jsem se na nich učila chodit jak dlouho.
Zkoušela jsem si asi desatery šaty, až mi pomohl vybrat Danny. Žádné šaty, ale černý overal. Nebyla jsem si úplně jistá, ale ten výstřih vypadal fakt dobře. Délka ke kolenům byla dostačující, nechtěla jsem tam být za děvku. K tomu všemu výrazné líčení a šperky. Téměř jsem se nepoznala ani já.
