,,Nemusel jsi to řešit před mojí kamarádkou." vyjela jsem na Dannyho.
,,Nějaká hloupá pipina je mi ukradená." popošel ke mně.
,,Ale já nemám potřebu vysvětlovat ostatním, o co jde."
,,Víš, Emmo, líbíš se mi. Fakt tě žeru. Tvoje odvaha a inteligence...nečekal jsem ani za mák, že bys něčeho takovýho byla schopná."
,,Ty bláho a z toho si tady mám sednout na zadek?"
Nebyl zrovna nadšený z mé reakce. Myslel to nejspíš z legrace a já mu na to odpověděla stejným způsobem.
Vyběhl za mnou jako by ho někdo zezadu šťouchl.
,,Ty už si ze mě normálně děláš prdel." ušklíbla jsem se nad jeho počínáním.
,,Teď mi laskavě vysvětli, jak ses opovážil poslat matce tu fotku."
,,Co se o to staráš? Řekl jsem tomu sráčovi, že mu to jednou vrátím a hle. Je to tady." culil se.
,,Jenže se to týká i mojí rodiny a na to ti seru, blbečku." už mě rozčiloval.
,,Máš docela odvahu si mě brát do huby." chytl mě silně za nadloktí.
,,Hele levárny na mě děláš už od začátku, co se známe. Takhle by to nešlo. Skončila jsem s tebou."
,,To máš blbý, já jsem totiž s tebou ještě neskončil." stiskl mě silněji až to začalo bolet.
,,Jdi do hajzlu. Radši budu na Richardově straně než na tvojí." zakřičela jsem vzteky aniž bych přemýšlela nad tím, co jsem právě žvatlala.
,,Nejsem idiot, došlo mi, že spolu šukáte." zarazila jsem se.
,,Jak jsi na tohle přišel?"
,,On totiž nikdy nenechal žádnou pěknou holku na pokoji. Jen ji použije a zahodí."
,,Stejně jsi pořád větší kretén."
,,Hmm, tak já teď tvému milému pošlu vzkaz, co ty na to?"
,,Jaký vzkaz?"
Sotva jsem to dořekla dostala jsem pořádnou facku až jsem se zkácela k zemi. V puse jsem ucítila kovovou chuť krve a ta mě ujistila, že jsem si nejspíš o zub rozsekla ret.
,,Tenhle." vrazil mi další z druhé strany, jakmile jsem se snažila vstát.
,,Ty kreténe!" volala jsem na něho a nevěděla, co držet dřív.
Hlava mě bolela, jako by mi na hlavu spadl celý činžák.
,,Jen abyste oba věděli, že se mnou si není radno zahrávat."
,,To ti vrátím. Neboj se." uraženě jsem vstala a zamračila se na něho.
,,Už se nemůžu dočkat. No je tě škoda. Myslel jsem, že toho spolu dokážeme víc."
,,S tebou už nikdy nic." vyndala jsem z kabelky klíče od jeho zapůjčeného auta a hodila je po něm.
Tlemil se nahlas až se pomalu za břicho popadal. Měla jsem vztek jako ještě nikdy.
Zavolala jsem si taxíka a potřebovala se někde zahrabat. Nechtěla jsem, aby mě někdo z domova viděl takhle. Nedalo se nic dělat a zajela jsem k Taře.
,,Pro Krista, co se stalo?" civěla na můj rozseklý ret a modřinu pod okem, která se začínala vybarvovat.
,,Okradli mě." zalhala jsem.
