,,Ahoj." potěšeně jsem Herkulovi zvedla telefon.
,,Čau Emmo, potřeboval bych s tebou mluvit."
,,Zníš vážně."
,,O nic nejde. Jen takový přivýdelek pro tebe."
Na to jsem slyšela a proto jsem okamžitě dorazila. Střetli jsme se v jedné místní restauraci, kam chodili snad všichni koho jsem znala.
Ještě, že jsem si koupila nové tričko, ihned jsem od Harryho sklidila úspěch, jak mi to sluší.
Potěšeně jsem se posadila ke stolu a objednala si kafe. Moc jsem toho nenaspala a docela mi bodlo.
,,Tak k věci..." poposedl si nervózně. ,,...jsi jediná koho bych o tohle mohl požádat. Zítra mi přiletí dědeček z Londýna a vzhledem k tomu, že už sem zavítal před rokem a půl a měl k mé osobě celých čtrnáct dní kecy, že nemám přítelkyni a podobné žvásty, letos už na to skutečně nemám náladu. Představil bych tě na jedné společné večeři jako mojí přítelkyni, abych měl klid."
,,To je fór?" ušklíbla jsem se.
,,Dohodněme se, že bych ti za tu jednu večeři zaplatil jako za pět směn v baru."
Upila jsem ze šálku a podívala se na přicházející dvojici. Měla jsem chuť se zasunout pod stůl. Vešla totiž matka s Richardem. Nevšimli si mě, ale bylo to jen otázkou času. Posadili se kousek stranou od nás, ale pokud by se Richard porozhlédl po restauraci, bylo jasné, že mě zahlédne.
,,No dobře. Co bych jako měla dělat?" opřela jsem se do židle.
Než mi Harry odpověděl, hodila jsem pohled na dvojici opodál. Matka šermovala rukama a něco rozčíleně vysvětlovala, zatímco Ricky znuděně mapoval stůl.
,,Jenom přijdeš, pozdravíš, budeš se usmívat a občas odpovíš na nějakou trapnou otázku mého dědy."
Do rozhovoru se konečně vložil i Ricky. Svraštil obočí a lehce bouchal rukama do stolu.
,,Jdeš teda do toho?" rozhodil mě Harry.
Moc jsem ho neposlouchala, protože jsem vnímala přítomnost matky a Richarda. Hádala jsem o čem se asi dohadují.
,,Kdy a v kolik mám být u tebe?"
,,Zítra v pět."
,,Tak dobře. Máš ještě nějaký speciální přání?"
Pohlédla jsem k druhému stolu a srdce mi málem vyskočilo z hrudi. Ricky něco matce vyprávěl a zároveň se na mě podíval.
Snažila jsem se zachovat klid. Podívala jsem se ,,znuděně" zpět na Harryho a poslouchala, co mi říkal.
,,Hele asi jen projdi skříň a nech doma ty provokativní modely." zrudnul jako rajče.
,,No dobře..." dopila jsem obsah šálku a chystala se odejít. ,,...zítra před pátou u tebe." zopakovala jsem jeho požadavky a vstala.
Koutkem oka jsem se podívala na Rickyho a očividně mě sledoval. Herkules vstal zároveň se mnou a líbnul mě na tvář. Pousmála jsem se na něho a pohodila svůdně vlasy.
,,Budu se těšit, baby. Pojď, odvezu tě." mávnul na obsluhu a hodil na stůl nějakou bankovku.
Věděla jsem jistě, že mě bude Richard při odchodu rentgenovat pohledem a nebude chápat, proč jsem byla na kávě zrovna s majitelem klubu, do kterého sám Ricky občas zavítá.
Doma jsem narazila na Finna, který se cpal chipsy u televize.
,,Čau, kde jsou všichni?" dělala jsem jako že nevím.
,,Měla jsi tu být. Když jsem se vrátil od Freda, v kuchyni to lítalo."
Se zájmem jsem se posadila na roh pohovky a poslouchala ho.
,,Matka vyrukovala na Rickyho, že jí kecal, ale nevím, co hrotila. Ricky byl zticha a pak ji nazval zlatokopkou. No a pak už nevím, matka mu něco řekla a pak někam šli spolu."
,,Hmm, takže nic extra zajímavýho." podotkla jsem smutně a zvedla se z pohovky.
Čekala jsem, jak mi tu bude vyprávět o obrovské hádce a ono nic.
Na snídani jsem si přivstala, abych se vyhnula jak matce tak Richardovi. Do školy jsem proto přišla s velkým předstihem. Stihla jsem si dát v klídku cigaretu a pokecat s holkama. Mrkla jsem se na Ekonomii, ze které jsme měli psát test, ale přišlo mi, že se na to vůbec nedokážu soustředit. Měla jsem hlavu plnou těch rodinných záležitostí s matkou, Richardem a sebou.
Po škole jsem se postavila s holkama na cigaretu a řešily Calvina. Mandy naštěstí Taře nic o Rickym neříkala. Ne že bych jí to nechtěla říkat, ale neměla jsem příležitost jí to diskrétně povyprávět.
,,Emmo." zaslechla jsem své jméno.
Otočila jsem se a zahlédla svojí matku. Hned jsem odhodila cigaretu do trávy a dělala, jako že nic.
,,Co chceš?"
,,Mluvit s tebou. Čekám tu už dvě hodiny, protože jsem netušila kdy končíš." zatvářila se jakoby provedla něco strašného.
Opustila jsem holky a odešla si s matkou sednout do auta. Celou cestu jsme mlčely. Až v autě konečně promluvila.
,,Jsi moje dcera a chtěla bych od tebe jen pochopení. Ty víš, že mě můžeš důvěřovat a říkat všechno."
Civěla jsem na ní jako by byla z jiné planety a ještě pořád jsem na to neměla co říct.
,,Já vím, že jsme spolu poslední dobou moc nevycházely, ale chtěla bych, aby se to změnilo. Mám tě ráda."
,,Nemyslíš si, že jsi na tohle měla myslet dřív? Mezitím, co proháníš chlapy ses mohla spíš věnovat svým dětem."
,,Chtěla jsem, abyste měli i otce."
,,My otce máme. Jestli jsi to nezvládala, měla jsi nás dát do jeho péče." urazila jsem ji.
,,Chtěla jsem mít kompletní rodinu, kde je láska a pozorumění."
,,Tak to jsi asi na špatné adrese."
,,S Richardem jsme měli značné neshody. Nakonec se to vysvětlilo, ale..." nadechla se.
,,Ale?"
,,Stalo se něco, co jsem nečekala."
,,Vyspala ses s někým jiným?"
,,Bylo to jen dvakrát. Jen dvakrát, Emmo." začala se vztekat.
,,Richard to ví?"
,,Ano a dokonce i on mi řekl, že během našeho vztahu měl sex s jinou ženou."
Začínala jsem pomalu, ale jistě rudnout.
,,Budu hádat. A teď jste se dohodli, že to ukončíte?"
,,Ukončíme naše milostný pletky a dáme do našeho vztahu všechno. Záleží mi na něm a on doufal, že mu to se mnou konečně vyjde."
Vlastně jsem moc nechtěla poslouchat ty kecy o jejich vztahu. Kdyby se nestalo to, co se stalo, tak bych to vnímala nejspíš jinak.
Dorazili jsme domů a společně s Finnem jsme se pustili do přípravy večeře. Trochu se mi třásly ruce, protože jsem se od toho rána s Rickym nebavila. Nečekala jsem, že mi zavolá nebo tak něco, ale cítila jsem se trapně už jen kdybychom spolu měli být sami v místnosti.
Padla čtvrtá hodina a otevřely se vchodové dveře. Matka okamžitě běžela přivítat Richarda a my s Finnem na sebe hodili zhnusený škleb.
