Před půlnocí jsem se vrátila domů a otec na mě čekal na zápraží. Tvářil se naštvaně.
,,Děje se něco?"
,,Možná už bys měla tomu frajerovi ukázat, kde je jeho místo. Přijel si sem jako by se nechumelilo a hledal tě."
,,Richard? Co jsi mu řekl?"
,,Že jsi šla do parku. Vysvětlil jsem mu cestu. Za chvíli se vrátil a byl pěkně naštvanej. Kopal si tu do auta a pak z něho vypadlo, něco jako, ten kretén musí být hned všude. No a pak celej zchvácenej odjel."
Dívala jsem se na otce, jako by si dělal legraci. Hned mě zachvátila panika a nejspíš bych měla Richardovi zavolat, ale nakonec jsem se odebrala otcovým autem rovnou k němu do bytu.
,,Copak ta děvka tě neuměla uspokojit jako já?" otevřel dveře.
,,Proto jsem přijel za tebou a ty jsi uspokojovala jinýho." vešla jsem dovnitř.
,,Aspoň mi přitom pošeptal, jak jsem pro něho důležitá."
,,Šoustala jsi s ním?"
,,Ptala jsem se první."
,,I když bych ti chtěl říct, že jo, tak jsem se nesnížil k tomu, aby běhal hned za jiným."
,,Já taky ne. Přijel on a vyprávěl mi, jak důvěrně ses k ní měl a jak jste si přátelsky popovídali."
,,Nikdy bych to neudělal."
,,Co?"
,,Abych se ponížil a šel za někym škemrat. Chtěl jsem se ti omluvit jako idiot a ty už jsi tam měla utěšitele." zvýšil hlas.
Dívala jsem se na něho, jako by to myslel vážně.
,,Ale já jsem ti říkala, aby ses nevracel dokud..."
,,Já vím. Proto jsem tu pěknou buchtu z klubu odmítl." skočil mi do řeči.
,,Proč jsi to udělal? Myslel sis, že ti dám, když zklopíš uši?"
,,Samozřejmě, že...NE!" řekl důrazně.
,,Máš mi tedy co říct? Pokud ne, tak odejdu a příště už může být pozdě."
,,Jestli už nebylo pozdě."
,,Narážka na Harryho? Neboj se, k ničemu nedošlo." odvětila jsem vztekle.
,,Neříkej, že jsi mu nedala ani pusu na rozloučenou."
,,Odpoledne jsi nevypadal, že by ti to vadilo."
,,Protože jsi mě naštvala."
,,A to jako pokaždý, když tě naštvu mi dáš košem?"
,,Já jsem ti košem nedal." vztyčil ukazováček.
,,Zasloužil sis to. Takže, Ricky, dávám ti prostor znovu a naposledy..."
,,Přísahám, že jsem tu buchtu chtěl přeříznout, ale vzpomněl jsem si na tebe."
,,Dojemný, Ricky. A takhle mi chceš skutečně ukázat, že mě máš rád?"
,,Já už nevím, co čekáš?"
,,Tak se to nauč. Už mě nebaví poslouchat, jak jsi mohl šukat s touhle a támhle tou. Já bych taky mohla, jen lusknout prstem a mohla jsem ležet v Herkulově autě s roztaženýma nohama..."
,,Proč jsi to neudělala, když o tom furt mluvíš?"
,,Neskákej mi do řeči, kurva..." už jsem se jen ztěží kontrolovala. ,,...neudělala jsem to, protože jsem si naivně myslela, že bys mohl mít rád někoho jiného kromě sebe a jestli si myslíš, že oceňuju tvoje gesto, že jsi nešel s tou štětkou a jel si za mnou,...tak si toho vážím, ale není to všechno, co bych očekávala a navíc mi to nemusíš desetkrát za sebou opakovat. Mezi dvěmi lidmi, co se mají rádi je tohle normální, víš? Že jsou si věrní a nezmiňujou se jeden před druhým, jak s kým mohli kdy něco mít."
