Asi týden jsem sekala dobrotu a vážně hned po škole chodila domů. Víkend jsem trávila u otce a nedělní večer na mě čekalo překvapení. Richard se k nám přestěhoval.
Na jednu stranu jsem to brala pozitivně, ale nechtělo se mi po domě chodit v legínách a tílku před ním.
Za to jemu to v teplákách docela slušelo. Než jsem šla do školy, vracel se z venku se sluchátky v uších.
,,Začíná pršet. Chceš hodit do školy? Pojedu pro matku na letiště." přikývla bych mu v tu chvíli na všechno.
Absolutně mi nevadilo, že prší. Ricky mě odvezl až přímo před vchod do školy. Některé zvědavé tváře obdivovaly Richardovo auto a šuškaly si, z jaké třídy asi budu. U vchodu jsem se střetla s Calvinem a všiml si mého odvozu.
Lehce přimhouřil oči a bez slova pozdravu vešel do útrob školních prostor. Idiot.
Po škole jsem si dala cigaretu a čekala na Calvina. Tara se hned vyptávala, jestli spolu ještě jsme, ale ujišťovala jsem ji, že jo. Tedy alespoň jsem si to myslela. Potřebovala jsem si o tom s Calvinem nutně promluvit.
Tentokrát jsem si nehrála na hodnou holku a nešla ze školy rovnou domů, nýbrž jsem doprovodila Calvina.
,,Dám si brko a vlítnem na to. Chceš taky?" opřel se o parapet do otevřeného okna svého pokoje a nabízel mi trávu.
,,Ne, chci mít čistou hlavu."
,,Dobrá."
Sotva dohulil, vrhnul se na mě. Tentokrát mě opět nešetřil a odcházela jsem s viditelnými modřinami. Džíny zakryly ty na stehnech, ale krátký rukáv mého trička naopak upozorňoval na ty na nadloktí.
Radši jsem počkala než matka vypadne na noční, abych mohla přijít domů.
,,Hele neznamená, že když není Chloe doma, tak si budeš chodit domů jak chceš." vyjel po mně Ricky.
,,Jo, sorry." snažila jsem se o provinilý úsměv.
,,Co to máš na rukách?" všiml si mých modřin.
,,Nestarej se." odpálkovala jsem ho, ale bylo mi ho líto.
,,Tak si vyliž, Emmo. Myslím to dobře. Až budeš potřebovat dostat z průserů, tak mi nevolej." otočil se a odešel do obýváku.
Dlužila jsem mu omluvu, ale nechtělo se mi za ním dolejzat.
,,Tak promiň." postavila jsem se mezi dveře obývacího pokoje.
Podíval se na mě a mávl na mě ukazováčkem. Posadila jsem se tedy naproti němu.
,,Tak mluv. Od koho to máš?"
,,Není to fuk?"
,,Tohle už je podruhý. Všímám si, nemysli si."
,,Hmm." protočila jsem očima.
,,Calvin je takovej drsňák? Vypadal jako by neuměl do pěti počítat."
,,To je v poho, fakt."
,,Tohle už je na hraně, Emmo. Nenechávej ze sebe dělat fackovacího panáka."
,,Neboj. Umím se ubránit, kdyby se mi to nelíbilo, řekla bych to." ujistila jsem ho i sebe.
Ulehla jsem si na postel a zamyslela se nad tím, jestli se mi to vůbec ještě líbí.
Páteční večer jsem měla domluvený u Herkula. Potřebovala jsem nějakou pětku na nákupy a tak jsem asistovala za barem.
Večer skončil vcelku brzy a tak jsem zkusila jít za Herkulem, jenže měl zrovna nějaký jednání v kanclu s nějakým chlápkem a tak jsem si dala s holkama pár skleniček zlatý tequily a vydala se za Calvinem.
Byl dost zfetovanej, ale chtěla jsem jen sex. I já byla úplně mimo a místo dobrýho pocitu ze sexu jsem si odnesla obtisk jeho prstů na obličeji.
Ještě že už byly dvě ráno a byla velká pravděpodobnost, že mě nikdo neuvidí. Na ráno jsem si chystala udělat pěknou vrstvu make-upu.
Sundala jsem si podpatky, abych neklapala a otevřela vchodové dveře. Udělala jsem sotva pár kroků a vystartoval po mně Ricky z obýváku.
,,Příště dej aspoň vědět, že příjdeš tak pozdě."
,,Byla jsem v klubu."
,,Já vím, volal jsem Herkulovi." opřel se o futro a díval se na mě.
,,Tak fajn. Dobrou noc."
,,Počkej. Co to máš za flek na obličeji?"
Kruci, všiml si. Rychle jsem se snažila vyběhnout schody, ale udělal pár kroků a byl přede mnou. Rozsvítil a okamžitě mu bylo jasné, jak jsem k tomu přišla.
,,Já tomu kreténovi rozbiju taky hubu." rozběhl se ze schodů.
Hned jsem se vydala za ním.
,,Počkej, Ricky, prosím, kašli na něho." volala jsem za ním.
Předběhla jsem ho než si stačil vzít klíčky od auta a zaterasila mu vchodové dveře.
,,Tohle udělal naposled, ubožák."
,,Prosím, nech ho. Už se to nebude opakovat."
,,To teda nebude. Nikdo na tebe nebude vztahovat ruku, rozuměla jsi? A uhni stranou."
Chytl za kliku, ale já se o dveře opřela vší silou. Srdce mi bilo, protože jsem rozhodně nechtěla, aby za Calvinem jezdil. Nic by s tím nevyřešil, možná by si to ani ten zhulenec nepamatoval.
,,Nemá to cenu, je zfetovanej."
,,Já ho to odnaučím." postavil se těsně přede mě.
Za zády jsem se tlačila na jeho ruku a zpředu jsem měla položené ruce na jeho hrudníku, abych ho zatlačila.
Nejspíš za to mohla ta těsnost mezi námi nebo ta jeho vůně. Možná za to mohla i ta zlatá tequila.Vlepila jsem mu pusu. Na okamžik pohnul rty a spolupracoval, jenže po chvíli mě od sebe odstrčil.
,,Ty ses zbláznila."
,,Nevím kdo mi tady strkal ruku pod sukni." vrazila jsem do něho naštvaně a odešla do pokoje.
