Tohle byla poslední kapka. Celý svět mě štval a děkovala jsem za dnešní párty u spolužáka. Okamžitě jsem si dala nějaký prášky, zapila je tequilou a už mi bylo všechno jedno.
Poslední, co jsem si pamatovala byla Tara a její pohled.
Probrala jsem se až když mě někdo někam nesl. Třeštila mě hlava a litovala jsem, že jsem si radši nevzala o pár tabletek navíc.
,,Díky za zavolání."
,,Dejte mi vědět, prosím."
Vnímala jsem konverzaci Tary a někoho dalšího. Nemohla jsem otevřít oči. Byla jsem tak unavená.
Probuzení bylo o to horší. Vzbudil mě záznamník, ale myslela jsem si, že se mi to jen zdá.
,,Zavolej mi, jak budeš moct. Mám už toho plný zuby. Včera jsem mluvila s tou tvojí Emmou. Tohle jsme si nedomluvili." otevřela jsem oči a zjistila jsem, že jsem v Richardově bytě.
Vzteky jsem praštila pěstmi do matrace. Sakra! Jak jsem se sem dostala?
Začala jsem hledat boty a když už jsem si říkala, že se nepozorovaně vypařím, narazila jsem na Richarda mezi dveřmi.
,,No tys tomu nasadila korunu." zabouchl mi před nosem.
,,Proč ses na to nevysral?"
,,Myslím, že už jsme o tvrdých drogách měli rozmluvu."
,,Co je ti do mě? Starej se o sebe a svojí Charlotte, která mě včera totálně znemožnila." nakoupila jsem vzteky dveře od koupelny až se zabouchly.
,,Co ti řekla?" vystartoval.
,,Jestli jsi mi náhodou neslíbil, že si mě vezmeš. A že bysme měli hezký dítě. Pak se mi vysmála, že jsem si přeci nemohla myslet, že bys jí poslal do háje. Co si ta kráva o sobě myslí? Poslala jsem jí do hajzlu a řekla jí, že je pošahaná kráva."
,,To musela čumět." začal se smát.
,,Klidně bych jí vrazila, ale přišel Harry."
,,Škoda, že jsem u toho nebyl."
,,No jistě. Když se věci řeší za tebe, to se ti líbí. Mimochodem Harry o nás ví." ani nehnul brvou.
,,Hmm."
,,Jdu do hajzlu." otočila jsem se k východu.
,,Počkej. Ještě jsme nedomluvili."
,,My dva už nemáme o čem mluvit."
,,Charlotte pro mě nic neznamená."
,,Nech si ty pohádky pro děti. Já nejsem blbá jako moje matka."
,,Já vím, že ne, taky jsem to s ní ukončil."
,,Cože?"
,,S Chloe jsem to uzavřel."
,,No vidíš máš o problém míň."
,,Emmo, uklidni se."
,,Řekni mi, co po mně chceš? To sháníš někoho, kdo ti porodí dítě, tak jak to říkala Charlotte?"
,,To jsou kecy."
,,Nebo už je s někým máš?" dala jsem si ruce v bok.
,,Charlotte je totálně vygumovaná, nemůžeš to brát vážně."
,,Zjistila jsem a ty jsi stejný, když jsi s ní pro prachy. Ubožáku." otevřela jsem dveře a byla na odchodu.
,,Emmo!" vzal mě za ruku.
,,Tak co po mně chceš? Jenom píchat?"
,,Richarde? Emmo?" zaslechla jsem matky hlas, která stála za dveřmi a slyšela nás.
Otočila jsem se na ní.
,,Je dobře, že už spolu nechodíte. Je to kretén."
,,Nechodíme? Já vám vůbec nerozumím." byla v šoku.
,,Ty ses s ním nerozešla?"
,,Proč? A co tu děláš?"
,,Tvoje dcera se pěkně sjela. Podívej se na ty zorničky." otočil mě k ní Richard čelem.
,,Debile!"
,,Emmo, je to pravda?"
,,Tak jí řekni, jak jsi se mi dostal do kalhotek."
Matka byla absolutně mimo.
,,Je sjetá. Klidně s ní jdi k doktorovi, ani jsem se jí nedotkl." zatloukal Ricky a já vypadala jako feťačka.
,,Neříkám teď, blbečku...možná bych mohla matku seznámit s tvojí ženou. Co ty na to?" pozvedla jsem bradu, abych se mu výškově trochu vyrovnala.
,,Co to tady plácáš?" nechápala matka.
,,Jdi se vyspat, Emmo. Mluvíš z cesty."
,,Jsem v pohodě. A my dva jsme spolu ještě neskončili. Tohle jsi posral. A tý tvojí Charlotte to nedaruju. Poslechni si záznamník." rozeběhla jsem se po schodech pryč.
Takovou zlost jsem nikdy nepocítila a byla jsem si jistá, že toho bude Richard litovat. Počkala jsem si než matka vyjde z jeho bytu a přidala se k ní.
,,Jmenuje se Charlotte a Harry ti dosvědčí, že je to jeho manželka."
,,Já o ní vím, Emmo. Je nemocná. Potřebuje do ústavu."
,,Tak on z ní udělal blázna? No jistě. Ten má odpověď na všechno.Je úplně normální."
,,Dělá mu peklo. Chce se s ní už několik let rozvést, ale ona mu na to nechce přistoupit."
,,Všichni tu jenom lžou. Už nevím komu věřit."
,,Já spíš nevím, co se to s tebou děje? Prý jsi po něm vyjela."
,,Cože?" vyvalila jsem oči.
,,Omlouvá tě, že jsi byla zfetovaná, ale tohle se nebude opakovat. Jestli ano, pošlu tě k otci."
Šokovala mě a já tam stála sama jako idiot. Nikdo nevěřil mně a nevěřila jsem ani nikomu já.
,,Jsi v pohodě?" vyběhla za mnou před barák Tara.
,,Ne." téměř jsem se zhroutila za dveřmi jejího pokoje.
Slzy mi tekly proudem a byla jsem na dně.
