Jeho pohled
Nebyl jsem ve škole kvůli plánování největšího překvapení v dějinách historie vlků. Plánuju totiž svadbu, mojí a Sofi. Naše svatební noc bude v jeskyni, to mi připomýná, že se tam musím jít podívat. Obřad se bude konat na kraji lesa a města, na důkaz tomu, že vlci žijou na obou místech. Jídlo se pak bude podávat u nás v baráku. Plánuju i pořádnou stavbu u nás před jeskyní. Chtěl bych tam postavit krásný a velký rodiný dům. Žít s ní zbytek života, bok po boku, v dobrém i zlém, v nemoci i ve zdravý...počkat, to už je text co musím umět na svadbu. Vešel jsem do jeskyně. Ucítil jsem parfém co Sofi používá. Připlížil jsem se k domu a začal se smát. Sof byla v ložnici, spala...a přitom kňučela. Bylo to strašně sladké, až jsem z toho málem dostal cukrovku. Obešel jsem dům a vešel do dveří. Sundal jsem si oblečení a jenom v boxerkách si zalezl k ní do postele. Chtěl jsem usnout, ale Sofie do mě narazila a tím se probudila. Zapískla, ale pak se začala smát.
"Dobré ráno, prdelko."
"Dobré. Kde si se tady vyskytl?"
"Plánuju spoustu věcí." sedla si na mě obkročmo, asi tuším co chce.
ČTEŠ
Smečka Dvou
Werewolf--- "Připadám si jako nenormální bytost mezi lidmi, jako kdybych měla hendicep." koukala se mi do očí. "To ty jsi člověk mezi nenormálníma bytostma. To kým jsme žádný hendicep není, je to dar. A také máš v sobě více lidskosti než všichni ostatní...j...
