Její pohled
"Jacku..." promněnil se a začal vrčet. Všichni smrtijedi utekli.
"Sophie? Jsi v pořádku?"
"Jo...co to bylo?
"Moje máma. Nevěděl jsem, že tím přivolám její svěřence." chvilku na mě koukal a chvilku na Sallyho.
"Jacku promiň, já neveděla, že tě to tolik naštve. Jen jsem chtěla, aby jsi věděl, že Sally je otec našich dětí stejně jako ty. A až tu nebudu tak bych si přála, aby všichni tři vyrůstaly pohromadě a sváma obouma."
Jeho pohled
"Chápu a tvé přání budu plnit." přišel jsem k Sallymu a poklepal ho po rameni. Nemusím ho, ale Sophie je pro mě přednější než nějaké klučičí štvanice.
"Takže Sally, co jsi za rasu?"
"Umm...promiň. Jsem to ale nezdvořák. Já jsem pouštní vlk a mám zrzavou barvu, přesně tu, jakou mám vlasy."
"A to už máš ty vlasy takové už od narození?"
"Ne to ne. Já měl vlasy hnědé, ale po dosažení 18 let, začala se mi měnit postupem času barva vlasů. Koukám že ty už začínáš taky." zabořil svou ruku do mých vlasů a ukázal na pár bílích vlasů. Usmál se na mě a já na něj.
"...(smích připomínající pářící se lachtany)..." Sophie se smála
"Jsem ráda, že se k sobě tak máte."
ČTEŠ
Smečka Dvou
Werewolf--- "Připadám si jako nenormální bytost mezi lidmi, jako kdybych měla hendicep." koukala se mi do očí. "To ty jsi člověk mezi nenormálníma bytostma. To kým jsme žádný hendicep není, je to dar. A také máš v sobě více lidskosti než všichni ostatní...j...
