Jeho pohled
Moje krásná přítelkyně vedle mě neležela. Potichu jsem se zvedl a došel si na záchod. Slyšel jsem jak něco povídá z pokoje Dereka, určitě byla u něj. Za dva týdny už jí bude sladkých osmnáct a já jí plnohodnotně požádám o ruku. Popravdě stavba probýhá bezchybně, už se zavádí vevnitř elektřina a maluje se. Nábytek tam půjde až příští týden. Vylezl jsem ze záchoda a uviděl jí jak pomaloučku zavírá dveře, stoupnul jsem si rychle za ní a dvouma prsty jsem jí sjel po zadečku. Vzdychla a já si uvědomil že nemá spodky. To jsem spal celou dobu v jedné postely s holkou bez spoďárů a nevšimnul si toho?
"Pojď ke mě do pokoje." zašeptala a já jí jako omámený následoval, švihla se mnou o postel a zavřela, ba i zamka za náma dveře.
"Co máš v plánu?" trochu zaskočený jsem se jí optal
"Zahrajeme si hru platí?"
"A v čem ta hra spočívá?"
"Pokud jednoho z nás uslyší tak prohráva. Bereš?"
"A při čem uslyší?" přišla ke mě a chytla za rozkrok, tak takhle. Přehodil jsem jí a povalil na záda. Jelikož měla na sobě jen tričko, které jsem jí nakonec sundal, měl jsem na ní krásný výhled. Několika prsty jsem jí podráždil vchod a pak do ní celou svojí délkou vklouznul. Sténala do polštáře a já do ní přirážel víc a víc. Její pánev se proti mě rozjela a zarazila si ho ještě hlouběji. Povalila mě na záda a začala se kroutit, vzal jsem její krásnou prdelku a silou si jí narazil. Někdo zaklepal a vzal za kliku.
"Probuďte se ospalči, bude snídaně." já i Sof jsme se na sebe podívaly a Sof mezi stény řekla že přijdem, protože jsem zmetek a celou dobu co mluvila jsem do ní dělal, po pár minutách se udělala a za chvilku i já.
ČTEŠ
Smečka Dvou
Werewolf--- "Připadám si jako nenormální bytost mezi lidmi, jako kdybych měla hendicep." koukala se mi do očí. "To ty jsi člověk mezi nenormálníma bytostma. To kým jsme žádný hendicep není, je to dar. A také máš v sobě více lidskosti než všichni ostatní...j...
