Její pohled
Jen jsem seděla zamčená v pokoji, pozorovala jsem okolní tmu. Najednou se předemnou zjevyly oči, purpurové oči.
"Koukám že si umí vybrat."
"Kdo jste?"
"Přesně na to se mě ptal také, ale to ti musí vysvětlit sám, tedy pokud ho neroztrhají vlci. Bejt tebou, jdu ho zachránit." zasmála se a byla pryč. Došlo mi že mluvila o Jackovy a tak jsem popadla mikinu a rozběhla se za ním.
Jeho pohled
Nechápal jsem co se to teď stalo, ale najednou jsem viděl Sof jak běží směrem ke mě.
"Sofie co tu děláš?"
"Byla u mě p-purpurová vlčice a povídala že tě roztrhají vlci" slyšel jsem zavrčení.
"Můžeš se proměnit?" chvilku jsem pozoroval, jak se pokoušela a pak jen něšťastným výrazem ohlásila že ne. Vyhodil jsem si jí na záda a upaloval co nejrychleji směrem k domu mých rodičů.
"Kam jedeme?"
"Ke mě..."
"A co tam?"
"Zeptat se..."
"A na co?"
"Na tu vlčici..."
"Kdo to je?"
"Nekromancerská vlčí královna..."
"A na to se musíš ptát rodičů?"
"Zeptám se rodičů na mé pravé rodiče..." teď mlčela, došla jí slova, jako mě když jsem tak tam stál a díval se na tu ženu, co na mě koukala z tmy.
ČTEŠ
Smečka Dvou
Werewolf--- "Připadám si jako nenormální bytost mezi lidmi, jako kdybych měla hendicep." koukala se mi do očí. "To ty jsi člověk mezi nenormálníma bytostma. To kým jsme žádný hendicep není, je to dar. A také máš v sobě více lidskosti než všichni ostatní...j...
