"Jsem white wolf a vaše dcera taky."
Její pohled
Probudila jsem se doma. Kalhoty potrhané, podprsenku jsem neměla a na sobě jsem měla jeho tričko. Musel mě vidět! Proběhlo mi jako první hlavou, ale najednou mi to nevadilo.
"Ahoj zlatíčko, jsi v pořádku?"
"Ano mami jsem. Jak jsem se tu vzala?"
"Přinesl tě tvůj kamarád Jackson."
"A kde je teď?"
"Řeší něco venku s otcem."
"Můžu jít za nima?"
"Jen běž broučku."
Šla jsem lesem a slyšela bušení tlapek o zem a šumnění listí. Najednou do mě narazil vlk. Než jsem stačila zareagovat byl z něho Jackson a ten se začal o mě hned strachovat. V zápetí proběhl kolem nás hnedý vlk, táta? Proč by závodil?
"Jsi v pořádku, udělal jsem ti něco?"
"Ne jsem v pohodě. Děkuju že jsi mě odnesl."
"Potřebuji si s tebou promluvit."
"Ano?"
"Četla jsi kroniky?"
"No ano, proč?"
"Četla si o white wolfech?"
"No ano četl...a...počkat ty myslíš že...my dva?"
"Nemyslím, já to vím." právě řekl že podle osudu máme spolu chodit a jemu to nevadí?
"Ale musíme to říct našim. A taky pak tě budu učit, jak se stát pravým vlkem."
"Jako podle tebe nejsem?"
"Naučím tě používat smysly, ryche běhat a..."
"...a?" nechápala jsem
"To až v pozdější části..."
ČTEŠ
Smečka Dvou
Werewolf--- "Připadám si jako nenormální bytost mezi lidmi, jako kdybych měla hendicep." koukala se mi do očí. "To ty jsi člověk mezi nenormálníma bytostma. To kým jsme žádný hendicep není, je to dar. A také máš v sobě více lidskosti než všichni ostatní...j...
