Jeho pohled
Stál jsem tam a čekal až všichni přijdou. Najednou v dáli byla vidět bílá šmouha. Sophie už jede a nese sebou tu holčinu. Po mé pravé ruce přijelo auto, černé, černá skla, jop je tady.
"Čau kámo." dostal jsem ranu do ramene a sykl bolestí.
"Čau. To je dobře, že jsi dorazil. Doufám že sebou netáhneš tolik zbraní jako posledně."
"Si děláš sranu? Víš jak by to dopadlo kdyby mě přepady a já tu neměl nic? Špatně!"
"Klid jo a chovej se slušně."
"No jó prosimtě." Sophie dorazila a promněnila se, Miranda tam stála a koukala na toho dementa. Najednou mě za tričko chytla ruka a přitáhla si mě.
"Děláš si srandu!"
"Proč?"
"Přitáhnout sem mafiánskýho bosse! To je ten tvůj kamarád co se bojí najít si holku!?"
"Jo!" dal jsem jí pusu a ona mě začala líbat. Odtáhla se a koukla na něj.
"Ahoj, já jsem Bernard."
"Těší mě, Miranda." celá zářila a on? On taky!?
"Tak vás necháme se trochu seznámit." řekla Sof a popadla mojí ruku a táhla směrem od nich dál.
Pohled Bernarda
Ta je překrásná. Snažím se před všema vypadat tvrdě, ale někdy je to těžké.
"A čím jsi zváštní?" otázka od ní. Sednul jsem si na zem a chytil se za hlavu.
"Jsem boss, mafiánský boss."
ČTEŠ
Smečka Dvou
Werewolf--- "Připadám si jako nenormální bytost mezi lidmi, jako kdybych měla hendicep." koukala se mi do očí. "To ty jsi člověk mezi nenormálníma bytostma. To kým jsme žádný hendicep není, je to dar. A také máš v sobě více lidskosti než všichni ostatní...j...
