Koukla jsem se za roh a tam stál Derek. "Mami?" křičela jsem
"Ty víš, že Derek už chodí!?"můj malý bráška stačil už ke mě přijít, ale odpovědi od mámi se mi pořád nedostalo.
"Shifi...mama...bam..." Darek promluvil
"Řekni to ještě jednou Derečku."
"Mama bam...Shifi tam." někam nahoru ukázal prstem a já se tam rozběhla.
"Ahoj zlato. Koukám že jsi našla Dereka, dáš si něco k jídlu?"
"Ne...mami stuj!" koukla na mě a zastavila se.
"Co se děje?"
"Nedělej žádné kroky!"
"A proč?" všimla jsem si toho, na podlaze před mámou tekla voda, její bačkory by způsobily pád dozadu a za ní je otevřený šuplík. Takový pád by jí zabil. Vzala jsem jí druhou rukou a odtáhla odzamtud pryč.
"A teď mi vysvětlíš co to bylo?" koukla se na mě rozrušeně
"Tam je voda...vzadu šuplík...spadla bys a...a..." nahrnula se mi voda do očí.
"Ježiš..." bylo jediné co ze sebe dokázala vydat, když se pořádně podívala na místo, kde před chvílí stála.
"A jak si to věděla?" koukla jsem se na Dereka, pohladila ho po vlasech a on se začal smát.
"To né já, to on. Řekl mi to." máma vykulila oči.
"To mě snad do čumáku tref...jedno moje dítě se narodí, promění se na poslední chvíly a je z něj white wofl a moje druhé dítě, už skoro ve dvou letech ukáže, že je médium."
ČTEŠ
Smečka Dvou
Manusia Serigala--- "Připadám si jako nenormální bytost mezi lidmi, jako kdybych měla hendicep." koukala se mi do očí. "To ty jsi člověk mezi nenormálníma bytostma. To kým jsme žádný hendicep není, je to dar. A také máš v sobě více lidskosti než všichni ostatní...j...
