48#

75 6 2
                                    

Její pohled
Všechno jsem to pozorovala z povzdálí. Udělalo se mi trochu zle, ale držela jsem to v sobě.
"Jacku?" kouknul na mě a vypadalo to, jako by se zděsil.
"Co se děje? Jsi v pořádku?"
"V pohodě, jen mi není dobře." najednou jakoby mě něco kouslo do ruky.
"Au!" křikla jsem a chytila se za bolavé místo.
"Jsi v pořádku?" koukla se na mě jeho mamka.
"Jen mě něco kouslo." jen jsem se usmála a pak se sesunula k zemi.

Jeho pohled
"Sophie!" viděl jsem jen její bezvládné tělo padat k zemi. Přiskočil jsem k ní a začal ji dávat malé rány do tváří, aby se probrala. Nic.
"Ukaž mi tu její ruku." houkl na mě otec.
"Má to celé oteklé a některé žíly...černají!?" zděsil jsem se při pohledu na tu ruku.
"Teď s toho dozvíme hodně. Měl bys jít vedle ať neslyšíš něco nevhodného."
"A to jako proč? Já to unesu, protože ji miluju! A nenechám ji tady samotnou." dal jsem si její hlavu na klín a pozoroval jsem ji, jak z hluboka oddechovala.

Její pohled
Probouzela jsem se s bolavou hlavou a nateklou rukou. Jack mě pozoroval.
"Jsi v pořádku?" chtěla jsem něco říct, ale nemohla jsem.
"Jacku, teď z ní bude mluvit ten jed. Připrav se na nejhorší."

Smečka DvouKde žijí příběhy. Začni objevovat