Její pohled
"A mě nikdo nepomazlí?" zaknučela jsem na Jacka, který držel Sallyho v náručí.
"Ále..." Sally něco zašeptal Jackovy do ucha, ten se zarazil, zasmál a pak se oba dva zvedli a šli směrem ke mě. Sedli si ke mě, každý z jedný strany a začali me stereo kousat do krku.
"Co~o se děje~e?" nedokázala jsem se vyvarovat jemným vzdechům.
"Uvidíš." usmál se Jack a Sally začal další pokračování jejich plánu. Sjel mi rukou na vnitřní stranu stehna a čas od času jej smáčknul.
"K~kluci? Co~o se to děje~e?" chytili mě za ruce a zvedli mě z gauče. Celá jsem hořela a oni mě začali táhnout směrem ke schodům. Cestou mi i sobě navzájem sundavali oblečení a pohazovali jej na zem, tak, že po nás zůstala pěšinka z látky. Už jsem na sobě neměla nic a oni se stále líbali. Sally mě přirazil ke zdi a vášnivě mě líbal. Jack mezitím otevíral dveře od jednoho pokoje. Nevím co májí za lubem.
"Pojď." šeptnul na Sallyho Jack.
"Už. Připravená?" koukala jsem na něj nechápavě a on mě jen otočil a plácnul přes zadek, abych šla ke dveřím, u kterých stál Jack a nedočkavě na mě koukal.
"Jseš krásná..." řekl, když jsem procházela dveřma. V místnosti na zemi byly ornamenty napsané černou a bílou barvou, švítila tam jen matná světla a jako podlkad tam zněla, ale úplně slabonce starověká vlčí hudba.
"Tanec?" vydechla jsem při tom pohledu.
"Ano." řekl Sally a s Jackem se ke mě zezadu přibližovali.
ČTEŠ
Smečka Dvou
Manusia Serigala--- "Připadám si jako nenormální bytost mezi lidmi, jako kdybych měla hendicep." koukala se mi do očí. "To ty jsi člověk mezi nenormálníma bytostma. To kým jsme žádný hendicep není, je to dar. A také máš v sobě více lidskosti než všichni ostatní...j...
