"Co se děje?"
"Praskla mi voda..."
"Musíme do nemocnice."
"A co jim řekneš? Že si přivezla rodící vlčici? Jo to je výborný nápad..."
"A co mám dělat?"
"Já nevím!" začala jsem být z toho všeho na nervy. Jack odběhnul, super teď jsem tu sama! Přesunula jsem mámu na gauč, přinesla ručníky, teplou vodu a deky.
"Jste v pořádku? Já vám pomohu." ozval se hlas udýchané ženy a v pozadí byly slyšet dva mužské hlasy. Ta žena s mužem byly Jackovo rodiče. Jeho máma je zdravotní sestra takže je teď v dobrých rukou. U vlků probýhá porod jinak než u lidí, je trochu víc brutální. Musela jsem jít s Jackem vedle do pokoje. Abych se přizlala, jsem hodně na nervy, ale Jack mě začal uklidňovat ježděním ruky po vnitřní straně stehna. Docela v tu nejvíc nevhodnou chvíli, ale bylo to příjemné to nepopírám, začal mě líbat a já se jasně že musela přidat.
"Nejraději bych tě..."
"Já tebe taky, ale pod náma rodí moje máma." cvilku jsme seděly na postely a já si nechávala od Jacka masírovat záda. Po patnácti minutách jsem usnula Jackovy v náručí.
ČTEŠ
Smečka Dvou
Manusia Serigala--- "Připadám si jako nenormální bytost mezi lidmi, jako kdybych měla hendicep." koukala se mi do očí. "To ty jsi člověk mezi nenormálníma bytostma. To kým jsme žádný hendicep není, je to dar. A také máš v sobě více lidskosti než všichni ostatní...j...
