„Holky...?" Ozval jsem se po chvíli běhu.
„No?"
„Aron zmrazil tu kliku... jak jste se dostali ke mě?"
„Už jsme ti říkali, že jsme slyšeli hlasy. Otevřít nešlo, tak jsme se jednoduše teleportovali, protože jsme slyšeli tvůj hlas," odpověděla Medy.
„Nevěděli jsme sice, co se s tebou děje, ale došlo nám, že tohle škola pro ty dobré nebude, takže jsme ti prostě museli pomoct," doplnila ji Cassidy.
„Hádám, že jste na Zemi docela cvičili, co?" Zeptal jsem se.
„Jasně. Hlavně s rodiči a mezi sebou,"
„Kelsey, jak jsi to vlastně udělala? Vždyť jsi se sotva držela na nohou," podíval jsem se na hnědovlasou kamarádku.
„No byla jsem slabá, ale matka mě naučila jednu užitečnou věc. Mohu se velmi rychle vyléčit a zároveň rychle vyvolat třeba ty kořeny současně. Je to sice těžší, než to vypadá, já to trénovala tři týdny, ale vyplatilo se,"
„Lidi nerada nám kazím dojemnou chvilku vyptávání a znovu shledání, ale... něco po nás de," přerušila nás všechny Mady.
Ano skutečně po nás něco šlo. Ledové příšery vytvořené magií mojí sestry v nesprávných rukou.
„Jak daleko je to ještě někam do bezpečí?" Zeptala se Cassidy v naději, kterou jsem jí hned musel zničit.
„Týden běhu,"
„COŽE?!" Vyjekla. „Keithe vždyť ty víš nejlépe, že já tělák vždycky flákala,"
„Já ti říkal, ať to neděláš. Tady máš důvody,"
„Na těláku nás nikdo neučil zdrhat před armádou příšer...!"
„Uhni!" Strhnul jsem jí na stranou, když jedna z příšer zakřičela tak vysokým tónem, že mi málem praskli uši a tím na nás v plné rychlosti vypálila rampouchy.
„Který ještě ke všemu plivou rampouchy!"
„Představím tě našemu učiteli pro boj bez použití magie. Ten z tebe bude mít takovou radost!" Musel jsem se zasmát, když jsem si představil, jak to asi tak bude probíhat. Je opravdu komické ty dva vidět na sebe řvát. Cassidy s protesty, že na žádné pohyblivé ostrůvky, pod kterými je láva nepoleze a učitele křičící na ni, že to teda poleze. Docela by mě zajímalo, komu z nich selžou plíce dřív.
„A taky tě představím Viollet. Jste, jako dvě kopie budete si velmi rozumět," řekl jsem zatím, co jsem ji zvedl ze země, a vyvolal před námi větrný štít, co zastavil rampouchy.
Naproti nám pak Medy zvedla zase ohnivý štít, aby ochránila sebe a Kelsey.
„Takže, co budeme dělat?!" Zakřičela na nás přes řev příšer, co neustále tvořili nové a nové rampouchy a díky tomu se k nám nebezpečně přibližovali.
„Pokud se dostaneme k sobě, můžu nás všechny teleportovat,"
„A jak to chceš udělat, když se k sobě nedostaneme?" Zeptala se Cassidy.
„Musíš mi kazit všechny nápady?" Zeptal jsem se.
„To nebyl úmysl," pípla.
„Má někdo lepší nápad?" Křik jsem ke kamarádkám naproti nám.
„Zabít je?" Odpověděla mi Kelsey.
„To se snadno řekne, ale hůř udělá..." odpověděla Medy snažící se udržet plameny.
