Probíhali jsme chodbami školy, až se mnou zaběhla na intr a otevřela jedny z mnoha dveří.
„Ahoj Iris." Pozdravila spolubydlící sedící na posteli s knížkou.
„Ahoj." Vzhlédla od knížky a také ji pozdravila.
Phoebe mě postavila k její posteli a přímo vedle mě vyčarovala obrovské zrcadlo.
„Nepochlubila ses, že máš přítele." Ozvala se Iris dál začtená do knížky.
„Co?" Phoebe se zarazila a otočila na Iris.
„Ne. Tohle je můj bratr." Chytila mě za zápěstí a šoupla před sebe.
„Aha. Tak to pardon. Ahoj Keithe." Usmála se na mě.
„Ty mě znáš?" Zeptal jsem se zaraženě.
„Ano. Tvá sestra mi o tobě často vyprávěla."
„Jak hodně si na mě stěžovala?" Zeptal jsem se a znovu přišel k zrcadlu a chvíli se do něj zadíval.
„Nestěžovala. Vyprávěla mi o tobě jen kladné, hezké věci."
„Jen kladné věci? Vážně?" Dál jsem se díval do zrcadla a upravil si vlasy.
„Vždyť ty máš jen kladné vlastnosti. Nikdy jsi nic zlého neudělal. Děkuju za to všechno, co jsi pro mě kdy udělal." Ozvala se Phoebe.
„Phoebe..." Otočil jsem se na ni. Můj tón hlasu jí jasně naznačil, aby to dál už nerozebírala.
„Fajn. Jdeme se soustředit na to, proč jsme sem vlastně přišli." Odpověděla mi sestra.
„Dobře." Odsouhlasil jsem jí její rozhodnutí.
„Co jdete dělat?" Zeptala se ze zvědavosti Iris.
„Vybrat mému bratrovi nějaké oblečení na bál... ty už šaty máš?" Podívala se na kamarádku.
„Ano mám."
„Jaké?"
„To uvidíš... vy oba." Vyplázla na moji sestru jazyk a dál si četla.
„Nech už tu knížku být!" Přišla k ní, vytrhal jí knížku z ruky a položila ji na stůl.
„Magické proměny." Přečetla název knížky. Zřejmě jedna z našich učebnic.
„Zkoušíš se proměnit v luční kobylku?" Podívala se na ni a zasmála.
„Ne! Chtěla bych zkusit Tygra." Natáhla se pro učebnici, ale Phoebe jí knížku posunula ještě dál.
„Nech to učení! Alespoň dnes. Zítra se klidně zase uč."
„Hele! Dej mi ji zpátky a věnuj se bratrovi, ať ti u postele nevystojí chudák důlek!" Rychle se k mojí sestře natáhla a knížku získala zpátky.
„Dobře." Otočila se na mě a usmála. Já jí úsměv opětoval.
„Tak..." Chvíli se zamyslela a prohlížela si mě.
„Musím ti vyčarovat něco, co bude sexy."
„Phoebe... já chci něco normálního." Ta má nápady.
„A proč?" Kníkla.
„Protože to tak chci." Dal jsem ruce v bok na jasné znamení.
„Fajn. Tak tedy tohle." Phoebe se na mě usmála a mávla rukou.
Všude okolo mne se začali točit sněhové vločky, co čím dál tím víc zářili.
Když záře zmizela, podíval jsem se do zrcadla a, kdyby nebyla má sestra už bych po ní skočil. Já chtěl něco normálního. Ne tohle!
„To jako vážně?!" Podíval jsem se na ní a zkřížil ruce na prsou.
Iris dostala na posteli záchvat smíchu a já se znovu podíval na svou sestru a propaloval jí vražedným pohledem.
Růžová! Od hlavy až k patě! To si dělá srandu.
„Sundej to ze mě!"Zvýšil jsem na ni hlas, aby si uvědomila, že to myslím opravdu vážně.
„Proč?" Dělala nechápavou. Já se na ni naštvaně podíval.
„Dobře fajn." Dala ruce před sebe v obraném gestu.
*****
„Tak co?" Podíval jsem se do zrcadla pak zpět na holky asi po hodině, co mi Phoebe čarovala další a další věci.
„Mě se to líbí." Ozvala se Iris, která se k nám přidala ve vybírání oblečení.
„Mě taky." Souhlasila Phoebe.
„Takže berete tohle?" Otočil jsem se na ně. Hned, co jsem se doprohlédnul v zrcadle.
„Mi ano, ale jde hlavně o to, abys byl spokojený ty." Odpověděla mi Iris.
„Věř my. Kdyby se mu to nelíbilo už dávno by na nás křičel." Phoebe šťouchla do Iris.
„To už jsem zjistila." Zasmála se.
Vyčarovala mi klasický černý oblek a já jsem s ním byl spokojený. Rozhodně lepší než růžová.
„To je moc obyčejné." Ozvala se Phoebe a chtěla mi vyčarovat něco jiného.
„Ne! Ne! To je v pořádku chci tohle!"
„Vážně?" Zamyšleně se na mě podívala.
„Ano." Přikývl jsem.
„Jen ho nech. Sluší mu to a v černé mu krásně vyniknou jeho vlasy i oči." Ozvala se Iris.
„Tak dobře." Phoebe mi zase vyčarovala zpět mé normální oblečení.
„Půjdeme se s bratrem ještě projít... Chceš s námi?" Zeptala se Phoebe a podívala se na Iris.
„Ne, ne to je dobrý já si budu číst."
„Iris..."
„Běž už!"
„Fajn." Má sestra pokrčila rameny a šla se mnou ven.
Procházeli jsme se, a povídali si, dokud nebyl čas večeře a oba jsme poté šli spát.
Další část je tu o něco dříve, protože mě o ni žádala kamarádka. Doufám, že se vám líbila. :-)
Na obrázku Iris.
