Měl jsem o Situ celkem i strach. Útočili na ni všemožnými kouzly. Ona se jim sice vyhýbala velmi obratně, ale kdykoli se může něco pokazit a ona bude ze hry.
I přes to, že jsem o ni měl strach jsem se zvedl a potichu běžel pro symbol. Hodně lidí by na tichost nedbalo, když jsou neviditelní, ale vzhledem k tomu, že i přes to, že jsem neviditelný zanechávám třeba stopy nebo působím hluk tak musím být opatrný. Někdo z nich by si toho třeba mohl všimnout a dostat mě ze hry.
Rozběhl jsem se k symbolu temné strany, když jsem si všimnul, že Sita neudržela rovnováhu, podklouzla jí noha a spadla na zem rychle jsem se otočil a chtěl jí pomoct, aby jí ty dva neublížili jenže než jsem stihl cokoli udělat Sita zvedla ruku nad hlavu a od obou jejích protivníků udeřili blesky seslané z oblohy. Jasná záře prosvítila okolí tak mocným světlem, že jsem musel zavřít oči. Když zář zmizela oba byli pryč a v místě kam blesky udeřily, zůstaly dva krátery v zemi, ze kterých stoupal černý kouř. To muselo bolet!
„Asi se tě začnu bát." Konstatoval jsem a Sita se se smíchem zvedala z písčité země.
„Ty ne to jen ti temní." Ujistila mě a setřela ze sebe prach. „Jdeme pro symbol?" Dodala.
„Já jsem pro."
„Myslíš, že to stihneme dřív než oni?"
„Určitě. Přes mou sestru oni neprojdou." Sita doširoka otevřela pusu hned, co jí došel význam mých slov. A je to tady zase.
„Ty jsi bratr Phoebe?"
„Ano. Jsem."
„A jaké to je?" Tak tuhle otázku jsem nečekal.
„Tím myslíš?"
„No kráčet v jejím stínu."
„Já si nepřipadám, že bych kráčel v jejím stínu."
„Takže spolu máte láskyplný sourozenecký vztah?"
„Ano máme."
„Přeji vám to."
„Ty máš sourozence."
„Ne. Chtěla bych, ale to je mi nesplní..."
„Proč?"
„To ti řeknu někde v klidu teď bychom se měli soustředit na ten temný symbol."
„Máš pravdu."
Přiběhli jsme k hlavnímu strážci a Sita si v dlani vyvolala blesky, které po něm chtěla hodit, ale najednou se zastavila. Nechápal jsem proč, ale vzhledem k tomu, že ona byla stejně udivená, jako já bylo mi jasné, že se dobrovolně nezastavila.
Pak mi došlo, že její protivník využil jejího vlastního stínu, aby jí znehybnil. To nejhorší na tom bylo to, že ji mohl ovládat a ona si začala ruku, ve které měla blesky přibližovat ke krku. Když jsem se probral z šoku ohlédl jsem se za sebe a zjistil, že i můj stín je neviditelný takže o mě jistě neví. Plně se soustředil na Situ a to byla má šance.
Vyvolal jsem tlakovou vlnu vzduchu, která ho úplně smetla. Na čele se mu objevil křížek, zmateně zamžoural, odkud přišel útok a zmizel.
Sita se konečně uvolnila a oddechla si.
„Bože! Děkuju ti Keithe!" Chvíli jen tak stála a rozdýchávala to, co se stalo.
„Nemáš za co." Odpověděl jsem jí a přiběhli jsem k symbolu. Oba jsem u něj nehnutě stáli.
„Vezmi ho. Zachránil jsi mi život."
„Ale to i ty mě. Krom toho došli jsme sem společně tak ho taky společně vezmeme."
„Fajn."
Spolu jsme se dotkly magického symbolu a k nebi vyletěl temný paprsek, až jsem se úplně lekl.
„Co to bylo?"
„Tohle? Znamení, že mi vyhráli."
*****
Hned co Sita přišla zpátky k ostatním z naší školy s magickým symbolem v ruce všichni se na ní s jásotem vrhli, vzali ji na ramena a někam nesli. Sita chtěla naznačit, že získání temného symbolu byla týmová práce, ale přes jásavý křik jí nebylo slyšet. Jen, ať si užije chvíli slávy. Já jsem stejně pořád neviditelný.
„Ahoj Phoebe." Přišel jsem ke své sestře a pozdravil ji.
„Kde si?" Lekla se.
„Stojím vedle tebe, ale jsem neviditelný a nevím, jak to odvolat."
„Tak jdeme za Andym."
Má sestra vešla se zaťukáním do Andyho kanceláře a zavřela za námi dveře.
„Ahoj můj bratr má menší problém nepomohl by jsi mu?"
„Jaký a kde vůbec je?" Zeptal se Andy sedící za stolem z tmavého dřeva, zavalený hromadou papírů.
„Já jsem tady a nevím, jak zase být viditelný."
„Koukám, že tady se někdo naučil nové kouzlo."
„Nedělej si z toho srandu a pomoz mi, prosím."
„Dobře. Jak se ti to vlastně stalo?" Řekl jsem Andymu vše, co k tomu vedlo.
„Aha typický příklad."
„Čeho?"
„Toho proč jsi se stal neviditelný."
„Takže když jsem měl strach moje schopnosti zareagovali tak, abych přežil?"
„Ano."
„To je sice hezké, ale... já bych byl rád, kdybych měl zase vidět tělo."
„Fajn. Zavři oči, uvolni se, vyčisti si mysl a představ si, jak se tvé tělo zase objevuje."
„Proč se musí vždycky zavírat oči?"
„Pro lepší koncentraci."
Udělal jsem tedy, co mi řekl a představil si, jak se mé tělo znovu objevuje. Když jsem otevřel oči uslyšel jsem smích mé sestry a všiml jsem si, že se mi objevila jen dolní polovina těla.
„Chce to cvik. Tak znovu." I Andy jen těžko skrýval smích.
„Ha, ha, ha velmi vtipné." Odpověděl jsem jim a znovu zavřel oči a tentokrát jsem se zkusil více koncentrovat.
„To je ono." Uslyšel jsem po chvíli Andyho hlas a otevřel oči. Znovu jsem byl vidět a oddechl jsem si.
„Trénuj tohle kouzlo dál Keithe bude se ti hodit."
„O tom nepochybuji."
„Vidíš právě jsi se naučil nové a velmi vzácné kouzlo." Ozvala se má sestra.
„Vzácné kouzlo?" Podivil jsem se.
„Ano. Schopnost neviditelnosti je velice těžké se naučit, proto je tak vzácné existuje jen velmi málo lidí, co ho umějí ovládnout."
„Jak to, že se to povedlo zrovna mně?"
„Protože ovládáš vzduch. Umíš s ním v případě potřeby splynout. Vzduch není vidět jen cítit. Ti, co ovládají tento živel se mohou velmi snadno neviditelnost naučit."
„Už víš, že jsme vyhráli?" Zeptala se Phoebe.
„Ano vím. Aron bude zuřit."
„Jen, ať zuří. Jeho problém." Phoebe mávla rukou a popadla mě za loket.
„Pojď oficiálně máme volno musíš mi všechno říct! Chci slyšet všechno, co se ti stalo!"
S Phoebe jsme se po zbytek odpoledne procházeli, než se blížila slavnost a oba jsme si šli do pokoje pro vhodnější oblečení.
