51-kapitola

1.1K 62 12
                                    

*po 14 dnech*

Celých 14 dní jsem dělala to samé. Přemýšlela jsem o Justinovi. Přemýšlela jsem o všem. Celých 14 dní jsem seděla doma a skoro ani  nejedla.

Když mi v tu chvíli někdo zavolá. Kouknu na displej telefonu a vidím ,že mi volá Scooter.

“ahoj, co potřebuješ?“ zeptám se Scootera.

“Ahoj, nevíš co je s Justinem? Celých 14 o něm nikdo nic neví. Nikomu se neozval nic.“ Řekl Scooter a já jsem se začala bát.

“nic o něm nevím. Rozešly jsme se. Stav se u mě a půjdeme ho hledat“ řekla jsem a zavěsila jsem. Oblékla jsem si mikinu a bundu ,protože už byla zima a sedla jsem si před dveře a čekala na Scootera. Během chvilky přijel Scooter a já nastoupila k němu do auta. Vyjely jsme. Nejdřív jsme projely pláž a tak, potom park. Nikde nebyl. Mezitím jsem řekla Scooterovi co se stalo a divilo mě ,že to nikomu neřekl. Nakonec jsme jely k Justinovi do baráku. Scoter měl náhradní klíče kdyby se něco stalo a tak jsme se dostaly dovnitř. Slyšely jsme jak hraje v obýváku Televize, tak jsme tedy utíkaly do obýváku a nikdo tam nebyl. Jen na stole ležely injekční stříkačky a balíčky cigaret. Dostala jsem strach. Koukly jsme se Scootrem na sebe a tím si daly znamení ,že on prohledá horní patra baráku a já ty spodní.  Scooter hledal marně. Obešel celé horní patro a Justin nikde. Mě zbývaly poslední dveře na konci chodby. Podle Scootera vedly ty schody do sklepa. Šly jsme tam oba. Po schodech dolů . když jsme byli dole uviděla jsme jak od někud svítí světlo.  Běžely jsme za tím světlem a když jsme konečně našly místnost odkud svítilo světlu uviděly jsme ho..

Justina. Stál tam na židli a kolem krku měl obmotané lano. Hrobové ticho starého domovního sklepení přehlušoval jen tichý zvuk kapek, které dopadaly na zem přímo z trubek, které napůl visely ze stropu. Všude byl cítit jen pach hlíny a studeného vzduchu, který se zde hromadil po staletí.

Chvilku jsem na něj koukala a pak jsem se za ním rozběhla. Postavila jsem se před něj a koukla jsem na něj.Měla jsem slzy v očích. Když už nejen v očích. Mé slzy vyšly na povrch. Když mě Justin viděl zkameněl.

“Justine prosím nedělej to. Ublížíš tím všem“

“tobě ne“ řekl a chystal se už skočit ze židle.

“mě nejvíc. Miluju tě i po tom všem“ řekla jsem a on se znovu zarazil.

“opravdu?“

“ano“ řekla jsem a on si sundával pomalu lano z krku. Pomalu seskočil ze židle a šel ke mně. Postavil se pár centimetrů přede mnou a já jsem zjistila ,že to co má na rukách nejsou jenom vpichy od stříkaček, ale i stopy po něčem co moc dobře znám. Od žiletky. Vzala jsem jeho ruku a ukázala jsem na ty rány.

“slib mi ,že s tím přestaneš. A s tím kouřením taky. Prosím“ řekla jsem a měla jsem slzy v očích.

“slibuju“ řekl a objal mě.  Zase jsem cítila ten krásný pocit. Ten pocit když vím, že jsem už u něj. V jeho objetí , cítila jsem se konečně v bezpečí. Nenápadně jsem koukla směrem ke dveřím a Scooter už tam nebyl. Asi nás chtěl nechat s Justinem o samotě.

Pomalu jsem vzala Justina za ruku a odtáhla jsem ho do obýváku. Abych řekla pravdu ,ten sklep mě děsil. Byla jsem radši na jeho kožené sedačce..

“Justine..“ nestačila jsem doříct ani další slovo a Justinův prst na mé puse mě zastavil.

“Teď budu mluvit já.  Víš já .. nejdřív by jsem se ti chtěl omluvit. To na těch záchodech bylo poprvé a taky naposledy. Nechápu, jak jsem se tam ocitnul. Vím jen ,že jsem seděl u baru a pil drinky. Byl jsem zničený z toho ,že jsme se hádaly. Pak za mnou přišla ta šlapka. Něco mi říkala, ale já jsem jí vůbec nevnímal. V mých myšlenkách si byla jen a jen ty. Ta baba se ke mně nakonec nahnula a píchla mi něco do krku. No kurva už si na všechno vzpomínám. Ta štětka, píchnutí ,záchody. Ona mi dala nějakou drogu! Odtáhla mě na záchody a pak si vzpomínám jen na to ,jak se rozletěly dveře a ty si tam stála. Doslova si zkameněla , řekla si ,že je konec a já jsem se probudil z toho příšerného snu. Ovšem to byla skutečnost. Měl sem penis v píči od té děvky, ty si utekla. Okamžitě jsem ho z ní vysunul a nasadil  jsem si kalhoty.  Okamžitě jsem za tebou vyběhnul ,ale viděl jsem jen odjíždějící auto. Bouchnul jsem rukou do stěny a začal jsem šíleně nadávat. Nevěřil jsem ,že jsem něco takového mohl někdy udělat. Takhle tě zradit. Hodně mě to bolelo. Šel jsem k tomu jezírku v parku. Jen tak sem tam seděl a přemýšlel. Přemýšlel o tom, jestli má můj život bez tebe ještě smysl.  Nespal jsem celou noc. Jen jsem si promítal naše společné chvíle.  Bylo už kolem 8 ráno a já se rozhodnul ,že to jen tak nenechám. Šel jsem k tobě. Byla tam Miley ,ale ta mě nezastavila. Šel jsem za tebou ,ale ty si mě nechtěla vidět. Věděl jsem ,že to říkáš ze vzteku ,ale i tak mě to hodně zabolelo u srdce. Chvíli jsem tam seděl a pak jsem odešel. Šel jsem do parku a koupil si fet. Přišel jsem domů píchl jsem si to a pak jsem se pořezal. Bylo to uvolnění. Šel jsem do obýváku a našel jsem krabičku cigaret. Vzal jsem si jednu a zapálil jsem si. Kouknul jsem na mobil a uviděl jsem tvou fotku. Zase jsem začal vzpomínat na naše společné chvíle. Bylo to tak smutné a bolestivé. Zavolal jsem ti. Nebrala si to.  Později jsem usnul. Když jsem se probudil kouknul jsem na mobil a zjistil jsem ,že si mi volala. Hodil jsem s mobilem o zeď a začal jsem nadávat. Šel jsem do koupelny a píchnul jsem si dávku. Takhle to bylo každý den, celou dobu.. drogy mě přiměly trochu zapomenout na okolí.  Na všechno okolo. A víš když jsem potkal tebe můj život nabral nový směr. Když jsem se rozešel se Selenou tak jsem chtěl mít holku jen na jedno. Potom jsi přišla ty a všechno si změnila, byla si taková.. taková jiná , nedostupná. Nenáviděla si mě. A já? Bojoval jsem stále. Ale teď jsem všechno posral.Ale teď jsi tady. Sedíš přede mnou, máš oči červené od slz a ..a chceš, abych se nezabil. Já prostě, myslím si ,že je to sen. Ale když jsem tě dole objal ,ucítil jsem ,že to sen není. Zase jsem cítil tvojí vůni. Měl jsem tě u sebe. Konečně.  Nevím ,jestli bych bez tebe mohl vůbec žít. Změnila si mě dost k lepšímu.  S tebou jsem měl ten nejkrásnější vztah ,který jsem kdy mohl mít. A chtěl bych ti říct ,že jsem bez tebe jako moře bez vody, jako tělo bez duše, jako město bez lidí.. vím jak asi zareaguješ ,ale ještě před tím než se zvedneš a odejdeš tak bych ti chtěl říct ,že tě miluji. NAVŽDY.“…

Zastavil se mi dech. Jeho slova ..nikdy mi nikdo nic takového neřekl. Nevěděla jsem co říct. Měla jsem slzy v očích. Naproti sobě jsem  viděla Justina jak čeká až mu něco odpovím. V jeho očích jsem viděla slzy. Stále jsem nevěděla co říct. Jediné co mě napadlo bylo ho obejmout. Skočila jsem po něm a pevně ho objala. Rozbrečela jsem se ještě více.

“Justine. Já tě Miluju navždy. Prosím už mě nikdy neopouštěj“ pošeptala jsem mu do ucha.

Cítila jsem jak mu spadnul kámen ze srdce.

“Kath .. já tě taky Miluju. Nikdy už tě neopustím! Tohle bylo to nejhorší co jsem kdy zažil. 14 dní jsem neměl pro co žít“ řekl a mě to dojalo. Vymanila jsem se z něho objetí a začala jsem ho vášnivě líbat. Tak strašně mi to chybělo. Ten jeho jazyk. Tak dravý a  přitom tak příjemný. Nikdo neuměl líbat lépe jako on. Svalila jsem ho na gauč a lehla jsem si na něj. Ucítila jsem jak dal jeho ruce na můj zadek a ten pevně stisknul.a já jsem zasténala jako na povel. Jemu se to líbilo. Nakonec jsem mu projela rukou po rozkroku a on stuhnul. Najednou jsem se ocitla pod ním a on byl nade mnou. nevěděla jsem jak jsem se dostala dolů ,ale vůbec mi to nevadilo. Něžně mě líbal a přitom jel rukou po mém břiše směrem k rozkroku. Rozeplnul mi knoflík od kalhot a rukou mi sjel pod kalhotky. Začal mi dráždit klitoris. Po chvíli do mě vložil jeden prst, pak druhý a nakonec i třetí. Kroužil ve mně a já nemohla přestat vzdychat. Chtěla jsem ho teď tady a HNED.

takže tady je delší čast:3 čekala jsem až dáte t+ch 20k reads!:') a MOC VÁM ZA NĚ DĚKUJU!!!!!!!!!!!!! jste fakt lásky víte to?:) myslela jsem ,že tuhle story nikdo nebude číst a teď 20k reads:O dekuju jeste jednou:)

jinak promintě za chyby:)

apro další část 20 votes a min. 5+ komentů ok? jestrli to tady nebude muzete cekst dlouho:D:3

Justin Bieber? No problem. (Czech Story)Kde žijí příběhy. Začni objevovat