Justin Bieber? No problem. (Czech Story)

60-kapitola

Znovu odkládám knihu na stolek, ale teď je to s tím pocitem ,že už jí mám dočtenou a tak mohu v klidu spát.

Docela rychle jsem se ponořila do říše snů.

“Kathrin vstávej volaly z nemocnice“ Probouzí mě mamka. Okamžtě se vzbudím když slyším slovíčko “Nemocnice“.

“z nemocnice?! Co říkaly? Justinovi se něco stalo?“ tak a je to tady začínám panikařit.

“řekly mi jen ,že máme přijet. Hned“ řekla mamka a tím mi naznačila ,že bych měla vstát hodit na sebe  nějaké oblečení a rychle jít do auta. Okamžitě jsem tedy šla ke skříni z ní jsem si vytáhla kalhoty a černé triko. Přečesala jsem si trochu vlasy hřebenem a běžela jsem dolů k hlavním dveřím. Tam jsem si obula boty  a vzala si kabát. Rychle jsem šla do garáže a sedla jsem si to auta ve ,kterém na mě už čekala mamka. Ta nastartovala a vyjela k nemocnici.

Celou cestu jsem přemýšlela o tom proč jsme měly tak rychle přijet do nemocnice.  Po chvíli už jsme stály před nemocnicí a já bez ohledu na to abych čekala na mamku jsem vyběhla z auta a běžela jsem k výtahu ,který jsem následně  přivolala a netrpělivě jsem čekala až přijede. Když už konečně dorazil rychle jsem do něj vběhla a zmáčkla jsem číslo 3. Když se výtah zavře a vyjel do třetího patra okamžitě jsem z něho vyběhla a uviděl jsem Pattie s Jeremym jak stojí u doktora a pečlivě ho poslouchají. Rychle jsem k nim doběhla abych zjistila co se děje.

“dobrý den slečno Matewsová konečně jste tady. Zrovna jsem tady rodičům pana Biebera říkal jednu důležitou věc.“ Řekl doktor a zatvářil se celkem vážně.

“no tak povídejte“ řekla jsem nedočkavě.

“posaď tě se prosím“ řekl a já ho okamžitě poslechla jako bych byla nějaký pes.

“takže stav Justina se od včerejška rapidně zhoršil. Takže teď musí být v tom největším klidu. Nemá dovolené návštěvy, kromě doktorů samozřejmě. Snažíme se co nejvíce můžeme. A kdyby se stav zhoršil ještě víc ozveme se, ale doufáme ,že se to už nestane a všechno bude jen lepší a lepší.“ Řekl doktor a pomalu se zvednul ze sedačky, která stála v rohu místnosti.

“pane doktore“ zařvala jsem na něj.

“ano?“ řekl a mírně svršil obočí.

“řekněte mu ,že ho miluju prosím“ řekla jsem a on jen zmizel ve dveřích. Když odešel zůstala jsem tam jen já a Justinovi rodiče. Chtěla jsem začít křičet a řvát, ale neměla jsem na to síly. Jen jsem cítila jak se mé oči zaplňují slzami. Po chvíli už jsem cítila jak mi jedna slza stéká po tváři.

Vstala jsem a šla jsem zpátky k výtahu, přivolala jsem ho a čekala jsem až přijede. Když přijel nastoupila jsem a sjela jsem dolů kde na mě čekala mamka. Když jsem jí viděla běžela jsem za mamkou a pevně ji objala.

“tak co zlatíčko?“ zeptala se mamka.

“jeho stav se zhoršil“ řekla jsem a rozbrečela jsem se úplně. Mamka mě stále objímala a pomalu semnou vycházela z nemocnice. Před nemocnicí stála kopa novinářů kteří se ptaly co se stalo. Já jsem je neřešila ,jediné co jsem teď chtěla bylo aby se Justinův stav zlepšil. Okamžitě jsem tedy vlezla do auta a mamka vešla hned po mě. Vyjela a rychle se ztratila z dohledu novinářů a okolí.

Za asi 7 minut jsme byli u bytu a když jsme zastavily vyběhla jsem z auta, opět. A běžela jsem do pokoje kde jsem si sedla na postel a vzala jsem si svého oblíbeného plyšového medvídka z dětství a pevně jsem ho s sobě přitiskla. Když v tu mi začal zvonit mobil, no vlastně mi jen zabrnkal na znamení ,že mi přišla sms.

Kouknu na displej a je od Justina. Cože ? on má u sebe mobil? Neváhám ani sekundu a přejíždím po displeji čím následně otevírám sms.

“Kathrin, přemluvil jsem doktora aby mi dal mobil a já ti mohl napsat sms. Takže ,ahoj zlato, to jsem já. Jen jsem ti chtěl napsat a říct, že tě moc moc moc moc miluji. Jen jsem chtěl, abys věděla, že jsi moje princezna.  Zasloužíš si všechnu lásku na světě, Jsi láska mého života.“

On ví jak mi v nejhorších chvílích vykouzlit úsměv na tváři. Neváhám a hned mu odepisuji, ikdyž nevím jestli má u sebe stále mobil nebo ho má doktor.

“Lásko nevím jestli máš stále u sebe mobil ,ale řeknu ti jedno. Budu tě milovat NAVŽDY. Dokud šnek nepřejde zeměkouli, dokud někdo nepřeplave všechny oceány. Prostě navždy.miluju tě“  Jakmile jsem to napsala okamžitě jsem to odeslala. Vypnula jsem mobil a s zamilovaným úsměvem jsem se odebrala do koupelny kde jsem si dala večerní sprchu.

V koupelně jsem byla asi půl hodiny a když jsem z ní konečně vylezla byla jsem akorát připravená ke spánku. Takže jsem si lehla na postel a okamžitě jsem usnula.

*ráno*

Probudila jsem se a protáhla jsem se. Vlastně počkat tohle ne, nechtělo se mi vylézt z postele ,protože jsem chtěla být nadále v mém teple pod dekou. Nakonec jsem se tedy odhodlala odkrýt z pod deky a vylézt z postele. Tohle jsem dělat neměla. Okamžitě mě ovanul chladivý vzduch ,který šel od okna. Rychle jsem okno zavřela a zjistila jsem ,že venku už je sněhová nadílka. Což je divné protože v půlce listopadu aby už bylo nasněženo? Trochu divné. Oblékla jsem si tedy župan a pomalu jsem šla do kuchyně. Když jsem šla tak jsem zjistila ,že nikdo není doma. Super, co teď mám jako dělat doma? A ještě k tomu sama? Vytáhla jsem si ze skřínky popcorn a ten jsem si dala ohřát do mikrovlnky. Mezitím jsem se odebrala do obýváku kde jsem se snažila najít nějaký dobrý film na ,který bych se mohla podívat. Nakonec jsem vybrala 3. LOL, The Last Song a So undercover. Ve všech třech hraje Miley. Rozhodla jsem se tak ,že se kouknu na všechny tři ,ale nejdřív se podívám na So Undercover. Šla jsem do kuchyně vytáhnout popcorn z mikrovlnky a nasypala jsem ho do misky.  Šla jsem pomalu zpátky do obýváků a zapnula jsem si film.

“Ding dong“ ozval se zvonek od hlavních dveří. Vstala jsem z gauče a pomalu jsem vyšla ke dveřím.  Otevřela jsem je a uviděla jsem Pattie.

“Ahoj, volaly mi z nemocnice. Mám tam zajet a tak mě napadlo, nechceš jet semnou?“ zeptala se Pattie.

takže je tady další část:) moc děkuju ,že počty reads stoupají:33 jinak DALŠÍ ČÁST BUDE U OBOU STORY AŽ ZA  TÝDEN:) jedu na lyžák ,takže si počkáte:3 pro další 22+votes a 5+ komentů:)