„Tak už utíkej do školy, ať se pan učitel nezlobí."
„No jó."
„Vyzvednu tě ve tři, dobře?"
„Dobře."
Vyzvedl jsi mě o půl čtvrté. Nemluvil jsi. Tváře jsi měl pokryté modřinami a z očí ti kanuly slzy.
I tak jsi pro mě přišel. Víš co mě ale děsilo? Že se ti to nestalo doma jako obyčejně. Že se ti to muselo stát ve škole.
ČTEŠ
Bráško?
Short Story„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jin...
